Dvoudrátové mechanické závory obsluhované dálkově
Stojan s předzvaněčem
výrobce: Ferrovia Roessemann & Kühnemann, akciová společnost v Praze
rok výroby: cca 1930
výrobní číslo: neuvedeno
provozní nasazení: přejezd P6802 v km 181,321 v TÚ Blansko–Rájec-Jestřebí
provoz ukončen: jaro 1997
převzato: 17. května 1997
stav: uloženy v depozitáři
reportáž o převzetí exponátu: Mechanické závory z tratě Brno–Česká Třebová
Stojan bez předzvaněče
výrobce: Ferrovia Roessemann & Kühnemann, akciová společnost v Praze
rok výroby: cca 1935
výrobní číslo: neuvedeno
provozní nasazení: přejezd P2681 v km 46,975 v TÚ Byšice–Kropáčova Vrutice
provoz ukončen: červen 2018
převzato: 22. července 2018
stav: uloženy v depozitáři
reportáž o převzetí exponátu: Mechanické dvoudrátové závory s předzvaněčem
popis:
Dvoudrátové mechanické závory ovládané dálkově. Dvoudrátový systém byl patentován 27. května 1905. Závory jsou vybaveny předzvaněčem „Trojlístek“, patentovaným 25. listopadu 1905. Předzvaněč je zařízení, které umožňuje stanovenou dobu před uzavřením závor varovat uživatele silniční komunikace akustickou návěstí údery na zvonek. Předzváněcí doba je stanovena tak, aby i nejdelší a nejpomalejší vozidlo, jehož řidič již nestihnul akustickou výstrahu zaznamenat, stihlo bezpečně opustit přejezd. Dálková obsluha závor se zaváděla v případě, že přejezd byl od místa obsluhy vzdálen více jak 60 metrů, a to bez ohledu na skutečnost, zda obsluhující zaměstnanec na přejezd viděl. Důvodem zkonstruování a následného rychlého zavádění dvoudrátových závor byla zásadní nevýhoda staršího provedení. Jednodrátové závory se totiž při přetržení drátového táhla otevřou. Zavádění dálkově obsluhovaných závor zároveň umožnilo centralizování ovládání několika přejezdů do jednoho místa a z toho plynoucího snížení počtu trvale personálně obsazených závorářských stanovišť. Stojan s předzvaněčem pochází z přejezdu P6802 ležícího v kilometru 181,321 mezi stanicemi Blansko a Rájec-Jestřebí. Do připravované expozice našeho spolku se jej podařilo získat na jaře 1998 díky modernizace železniční tratě Brno–Česká Třebová, prováděné v rámci budování prvního tranzitního koridoru. Stojan bez předzvaněče od stejného výrobce se podařilo získat až po dvaceti letech v červenci 2018 z přejezdu P2681 ležícího v kilometru 46,975 mezi stanicemi Byšice a Kropáčova Vrutice, konkrétně v zastávce Kojovice. Mechanická přejezdová zabezpečovací zařízení budou v připravované muzejní expozici CHŽK prezentovat také jednodrátové závory, dvoudrátové závory v provedení pro místní obsluhu, závorový pohon pro místně obsluhované dvoudrátové závory a rychlostní závorové pohony „Zapínací kruh“, „Liberta 1922“ (původní i novější provedení) a ČKD 1934 (mechanická i elektrická verze).