Mechanické dvoudrátové závory s předzvaněčem

Součástí připravované muzejní expozice našeho spolku bude samozřejmě prezentace historického vývoje přejezdových zabezpečovacích zařízení. Ta provázejí naše dráhy už od jejich počátků, kdy měly železniční přejezdy pouze primitivní zasouvací dřevěné zábrany. Jejich rozměry však výrazně omezovala fyzická síla obsluhujících zaměstnanců. Následně se začaly používat závory otočné, ovšem ani ty neodstranily namáhavou práci strážníků, kteří museli ke všem přejezdům ve svém obvodu neustále chodit. Lepší řešení přinesly jednodrátové mechanické závory, provedené jako sklápěcí. Jejich obsluha již nemusela probíhat přímo na přejezdu a navíc se otevíraly a zavíraly na obou stranách přejezdu současně. Zařízení mělo však jednou zásadní nevýhodu. Při prasknutí drátového táhla nebo řetězu se závory otevřely. Tento bezpečnostní problém jednodrátových závor vyřešilo na počátku dvacátého století zkonstruování dvoudrátového systému. U dvoudrátových závor nepůsobí drátové táhlo na břevno závory přímo, ale přes stavěcí kladku a kloubový hřídel. Při přerušení kteréhokoli z obou drátových táhel se tak závory vlastní vahou uzavřou. Nový typ zařízení začali následně dodávat všichni výrobci zabezpečovacích zařízení, a to jak v provedení pro místní ovládání, tak pro dálkové ovládání. Dálkově ovládané závory, na které obsluhující zaměstnanec neviděl, musely být vybaveny předzvaněčem. Toto zařízení upozorňovalo v dostatečném předstihu na to, že se závory uzavřou. Nový systém usnadnil práci zaměstnancům a umožnil také soustředit obsluhu několika přejezdů do jednoho místa. Díky tomu se velmi rozšířil a v první polovině dvacátého století jím byla vybavena naprostá většina přejezdů na hlavních tratích. Již v roce 1997 v době příprav na založení CHŽK odkoupili naši budoucí členové některá vyřazovaná mechanická přejezdová zabezpečovací zařízení z trati Brno–Česká Třebová, která v té době procházela zásadní modernizací. Náš spolek tak získal několik závorových pohonů různých typů a výrobců, pocházeních ze zlaté éry těchto zařízení. V případě vlastních mechanických závor se však v naprosté většině případů jednalo pouze o výstroj z jejich stojanů. Firmy provádějící demontáž původních zařízení totiž nepostupovaly příliš šetrně a většinu stojanů a břeven závor nevratně poškodily. V našem depozitáři tak nakonec skončil pouze jediný nepoškozený a kompletní pravý závorový stojan z přejezdu P6802 v kilometru 181,321, nacházejícího se v úseku Blansko–Rájec-Jestřebí. Z tohoto důvodu stále trval náš zájem o získání dalších mechanických závor. V srpnu 2014 jsme sice získali jeden závorový stojan ze zrušeného přejezdu P5209 v kilometru 13,350, nacházejícího se v železniční stanici Ústí nad Orlicí, ovšem ani tento během demontáže neunikl obtížně opravitelnému poškození. V roce 2017 nás proto velmi potěšila Správa sdělovací a zabezpečovací techniky Jihlava, která nám nabídla kompletní mechanické místně ovládané dvoudrátové závory z rušeného přejezdu P5284 v kilometru 30,305 mezi stanicemi Ždírec nad Doubravou a Hlinsko v Čechách. Naši členové převzali zrušené zařízení 14. dubna 2018 a díky možnosti provést jeho demontáž ve vlastní režii jsou pro naši expozici k dispozici kompletní místně ovládané dvoudrátové mechanické závory. Nadále jsme vyvíjeli snahu zkompletovat dálkově obsluhovanou verzi tohoto zařízení. Při pátrání po vhodném protějšku pro náš stojan z tratě Brno–Česká Třebová jsme byli upozorněni na mechanické závory na přejezdu P2681 v zastávce Kojovice, ležící v kilometru 46,975 mezi stanicemi Byšice a Kropáčova Vrutice. Zařízení vyrobila firma Ferrovia Roessemann & Kühnemann, akciová společnost v Praze, tedy stejný podnik, z něhož pochází pravý stojan nacházející se v našem depozitáři. Vzhledem k tomu, že závory v Kojovicích měly být nahrazeny automatickým přejezdovým zabezpečovacím zařízením, podal Chornický železniční klub ke Správě sdělovací a zabezpečovací techniky Nymburk žádost o odprodej jeho levého stojanu. Díky vstřícnosti této organizační složky i možnosti provést demontáž vlastními silami jsme 22. července 2018 zkompletovali po 21 letech pátrání a shánění mechanické dálkově ovládané dvoudrátové závory s předzvaněčem Trojlístek, jejichž všechny části pocházejí od stejného výrobce.