Připravujeme

Přihlášení

Razítka

011.jpg

Ediční činnost

2015-12_Rocenka_2014.jpg

Nákupní košík

 x 

košík je prázdný

Také nás najdete

Publikační činnost

Od roku 2013 publikujeme odborné články s tématikou historie sdělovací a zabezpečovací techniky nebo vývoje návěštění na železnici. Cílem publikační činnosti je především osvěta a propagace tohoto specifického oboru techniky. Na této stránce vám přinášíme přehled článků, které již vyšly v časopisu Dráha.

 

 

Již ne kam, ale kolik

Časopis Dráha 01/2023

Vývoj navěstění a návěstidel na našich železnicích má velmi zajímavou více než 180 let trvající historii. Zrcadlí se v něm nejen postupné zdokonalování provozních zvyklostí uplatňovaných při řízení železničního provozu nebo rozvoj techniky, ale i zásadní dějinné zvraty, které prožily generace našich předků. I velmi stručný popis výše uvedené problematiky přesáhl svým rozsahem prostor standardního článku, a musel být proto rozdělen do dvou částí. Druhý díl vycházející v lednu 2023 seznamuje čtenáře s historií návěstění a návěstidel od konce druhé světové války až do současnosti. Druhá část článku tak přináší popis úprav zařízení německého vzoru vybudovaných v době okupace, poválečné experimenty se světelnými návěstidly, přizpůsobování našich železnic sovětským i druhý zásadní zlom v našem železničním návěštění, a sice zavedení rychlostní návěstní soustavy v srpnu 1962. Aby byl popis dané problematiky kompletní, je uveden i následný vývoj technických prostředků a legislativy až do současnosti a jako bonus je připojena informace o nejnovějších typech návěstidel, jejichž zkušební provoz probíhá od léta loňského roku.

Od praporců k ramenům

Časopis Dráha 12/2022

Vývoj navěstění a návěstidel na našich železnicích má velmi zajímavou více než 180 let trvající historii. Zrcadlí se v něm nejen postupné zdokonalování provozních zvyklostí uplatňovaných při řízení železničního provozu nebo rozvoj techniky, ale i zásadní dějinné zvraty, které prožily generace našich předků. I velmi stručný popis výše uvedené problematiky přesáhl svým rozsahem prostor standardního článku, a musel být proto rozdělen do dvou částí. První díl vycházející v prosinci 2022 seznamuje čtenáře s historií návěstění a návěstidel od zahájení provozu na naší první parostrojní železnici v roce 1839 do konce druhé světové války. Vývoj tohoto specifického oboru je tak popsán od počátečních velmi primitivních návěstních prostředků přes první nepřenosná návěstidla a zlatý věk mechanických návěstidel až po mnohdy velmi zajímavé experimenty s moderními světelnými návěstidly. Není opomenut ani první zásadní zlom v našem železničním návěštění, a sice změna návěstní stupnice provedená v době německé okupace.

Pozor vlak

Časopis Dráha 12/2021

2018 04Na jaře 1971 byl na železničním přejezdu ležícím v kilometru 27,704 mezi stanicemi Valašské Meziříčí a Jablůnka aktivován prototyp nového přejezdového zabezpečovacího zařízení AŽD 71. Začal se tak psát dnes již půl století trvající příběh jednoho velmi úspěšného, univerzálního a spolehlivého zařízení, které se těší velké oblibě u udržujících zaměstnanců. Přestože vrcholu své slávy dosáhlo v roce 2005 a posledních 15 let se již jeho počty snižují, je stále provozováno na 1180 přejezdech naší železniční sítě. Stejně jako všechna ostatní přejezdová zabezpečovací zařízení má i typ AŽD 71 velký počet příznivců, mezi nimiž je však rozšířeno mnoho polopravd, omylů a mýtů. Z tohoto důvodu pojednává článek nejen o jubilujícím zařízení, ale popisující celý historický vývoj samočinných systémů určených pro zabezpečení železničních přejezdů. Jeho cílem je vyvrátit léta tradované bludy a přinést odpovědi na nejčastější otázky.

Příběh posledních „vařeček“

Časopis Dráha 12/2020

2018 04Zabezpečovací zařízení vybudovaná v našem pohraničí Německou říšskou dráhou se po skončení druhé světové války stala nechtěným dědictvím nejkrvavějšího konfliktu lidských dějin. Po šesti letech nacistického teroru panoval v obnoveném Československu značný odpor ke všemu německému. Mnohá relativně nová a oproti našim vzorům i technicky dokonalejší zařízení byla nemilosrdně likvidována. Neradostná ekonomická situace prvních poválečných let doprovázená materiálním nedostatkem však způsobila, že v některých stanicích zůstala tato zařízení v provozu. V mnoha případech se tak mohlo stát jen po provedení nejrůznějších a mnohdy svérázných úprav, které přizpůsobily německé systémy předpisům ČSD. Ještě 75 let po skončení druhé světové války tak lze na naší železniční síti spatřit tyto vetřelce, jejichž čas se však již povážlivě krátí. Ve všech případech se však jedná již jen o vnitřní prvky. Historie těch vnějších, včetně fotografy velmi vyhledávaných mechanických návěstidel s nepřehlédnutelným tvarem návěstních ramen, se uzavřela v prvním červencovém dni roku 2019 v malé stanici Brantice na Krnovsku.

Informace mají cenu zlata a čas jsou peníze

Časopis Dráha 11/2019

2018 04Na naší železniční síti se poprvé objevilo před půl stoletím, kdy začala jeho výroba v tehdejším národním podniku Pragotron. Název pražského závodu, z něhož mířilo do vybraných železničních uzlů v Československu, začali pro jeho označení používat nejprve železniční zaměstnanci, následně cestující veřejnost a nakonec pojmenování Pragotron vytlačilo správný název Signaltron i z oficiálních dokumentů. Daleko zajímavější než geneze názvu tohoto zařízení je však jeho původ a způsob, jak se do tehdejšího Československa vlastně dostalo. Mezi železničáři se dodnes hovoří o tom, že se jednalo o licenční výrobu, ovšem názory na to, z kterého státu vlastně licence pocházela, se značně různí. Bývalí zaměstnanci podniku Pragotron dokonce dodnes vzpomínají na legendy o téměř mystické postavě, která měla za prodejem licenčních práv k výrobě stát. Existovala tato osoba, a pokud ano, kdo to vlastně byl?

Pozor, otevřený přejezd!

Časopis Dráha 10/2018

2018 032018 04V pondělí 28. července 1969 ve 22.47 hodin došlo na železničním přejezdu v kilometru 25,853 mezi stanicemi Mladá Boleslav hlavní nádraží a Dobrovice, nacházejícím se v místní části Bezděčín, k tragické události. Osobní vlak jedoucí z Mladé Boleslavi do Nymburka se tam střetl s autobusem ČSAD s přívěsným vozem. Děsivé následky osudové chyby závorářky zařadily tuto událost na šesté místo v seznamu nejtragičtějších železničních nehod na našem území. Ve smutném seznamu následků střetnutí vlaků se silničními vozidly pak zaujímá třetí místo. Tato tragédie však dala vzniknout návrhu informovat strojvedoucí o stavu na železničních přejezdech a naší železnici přinesla nová návěstidla – přejezdníky. V porovnání s celkovou dobou existence drážní dopravy se jejich historie jeví jako velmi krátká. O to zajímavější a pestřejší je však vývoj, kterým prošly, a to nejen po technické stránce, ale i z pohledu nasazení na různé typy přejezdových zabezpečovacích zařízení.

 

 

Založeno: 23. března 1998
Počet členů: 43
Čestní členové: 6

Výbor spolku:

Předseda: Dušan Stolarik
Místopředseda: Ludmila Petrželová
Jednatel: Marek Říha

 

Technická sekce:

Pokladník: Jan Čiháček
Účetní: František Mikeš
Grafik: Luboš Brant
Webmaster: Martin Vodák, Jiří Petržela