Připravované nostalgické akce

Bezdružické parní léto 2025

termín: sobota 2. a neděle 3. srpna 2025

Prezentace zabezpečovací techniky

Přihlášení

Razítka

107.jpg

Ediční činnost

2015-02_Pohlednice_BOE.jpg

Nákupní košík

 x 

košík je prázdný

Také nás najdete

Publikační činnost

Od roku 2013 publikujeme odborné články s tématikou historie sdělovací a zabezpečovací techniky nebo vývoje návěštění na železnici. Cílem publikační činnosti je především osvěta a propagace tohoto specifického oboru techniky. Na této stránce vám přinášíme přehled článků, které již vyšly v časopisu Dráha.

 

 

Příběh posledních „vařeček“

Časopis Dráha 12/2020

2018 04Zabezpečovací zařízení vybudovaná v našem pohraničí Německou říšskou dráhou se po skončení druhé světové války stala nechtěným dědictvím nejkrvavějšího konfliktu lidských dějin. Po šesti letech nacistického teroru panoval v obnoveném Československu značný odpor ke všemu německému. Mnohá relativně nová a oproti našim vzorům i technicky dokonalejší zařízení byla nemilosrdně likvidována. Neradostná ekonomická situace prvních poválečných let doprovázená materiálním nedostatkem však způsobila, že v některých stanicích zůstala tato zařízení v provozu. V mnoha případech se tak mohlo stát jen po provedení nejrůznějších a mnohdy svérázných úprav, které přizpůsobily německé systémy předpisům ČSD. Ještě 75 let po skončení druhé světové války tak lze na naší železniční síti spatřit tyto vetřelce, jejichž čas se však již povážlivě krátí. Ve všech případech se však jedná již jen o vnitřní prvky. Historie těch vnějších, včetně fotografy velmi vyhledávaných mechanických návěstidel s nepřehlédnutelným tvarem návěstních ramen, se uzavřela v prvním červencovém dni roku 2019 v malé stanici Brantice na Krnovsku.

Informace mají cenu zlata a čas jsou peníze

Časopis Dráha 11/2019

2018 04Na naší železniční síti se poprvé objevilo před půl stoletím, kdy začala jeho výroba v tehdejším národním podniku Pragotron. Název pražského závodu, z něhož mířilo do vybraných železničních uzlů v Československu, začali pro jeho označení používat nejprve železniční zaměstnanci, následně cestující veřejnost a nakonec pojmenování Pragotron vytlačilo správný název Signaltron i z oficiálních dokumentů. Daleko zajímavější než geneze názvu tohoto zařízení je však jeho původ a způsob, jak se do tehdejšího Československa vlastně dostalo. Mezi železničáři se dodnes hovoří o tom, že se jednalo o licenční výrobu, ovšem názory na to, z kterého státu vlastně licence pocházela, se značně různí. Bývalí zaměstnanci podniku Pragotron dokonce dodnes vzpomínají na legendy o téměř mystické postavě, která měla za prodejem licenčních práv k výrobě stát. Existovala tato osoba, a pokud ano, kdo to vlastně byl?

Pozor, otevřený přejezd!

Časopis Dráha 10/2018

2018 032018 04V pondělí 28. července 1969 ve 22.47 hodin došlo na železničním přejezdu v kilometru 25,853 mezi stanicemi Mladá Boleslav hlavní nádraží a Dobrovice, nacházejícím se v místní části Bezděčín, k tragické události. Osobní vlak jedoucí z Mladé Boleslavi do Nymburka se tam střetl s autobusem ČSAD s přívěsným vozem. Děsivé následky osudové chyby závorářky zařadily tuto událost na šesté místo v seznamu nejtragičtějších železničních nehod na našem území. Ve smutném seznamu následků střetnutí vlaků se silničními vozidly pak zaujímá třetí místo. Tato tragédie však dala vzniknout návrhu informovat strojvedoucí o stavu na železničních přejezdech a naší železnici přinesla nová návěstidla – přejezdníky. V porovnání s celkovou dobou existence drážní dopravy se jejich historie jeví jako velmi krátká. O to zajímavější a pestřejší je však vývoj, kterým prošly, a to nejen po technické stránce, ale i z pohledu nasazení na různé typy přejezdových zabezpečovacích zařízení.

 

 

Si vis pacem, para bellum – Chceš-li mír, připravuj válku

Časopis Dráha 05/2018

2018 012018 02Počátkem padesátých let 20. století propukla v Evropě naplno studená válka. Obyvatelé států na obou stranách železné opony žili v permanentním očekávání vojenské agrese těch zlých z opačné strany. Tato situace se i v tehdejším Československu promítala do všech oblastí života, dopravu nevyjímaje. V případě útoku imperialistických armád se samozřejmě počítalo s nepřátelskými nálety a s jimi způsobeným poškozením nejen strategických vojenských cílů, ale i průmyslových podniků a infrastruktury, včetně té železniční. Její rychlé zprovoznění mělo zajistit železniční vojsko, které za tímto účelem disponovalo speciálním vybavením. K němu patřily i zvláštní soupravy určené k náhradě poškozených zabezpečovacích zařízení. Ke svému skutečnému účelu nebyly naštěstí nikdy použity. V některých případech však posloužily v běžném železničním provozu.

 

 

Říkali mu "Nixon"

Časopis Dráha 11/2017

2017 032017 04Historie amerických indikátorů horkoběžnosti Servo připomíná spíše scifi nebo pohádku. Jako příběh z říše vědecko-fantastické literatury působí skutečnost, že se v době studené války vůbec dostaly na území tehdejšího Československa. Na některé technologie a výrobky bylo totiž na západě uvalené embargo, které jejich vývoz za železnou oponu znemožňovalo. Pohádku s dobrým koncem připomíná pro změnu historie vzniku tohoto zařízení v USA. Technologie vyvinutá pro vojenské účely a určená k ničení a zabíjení bděla nakonec nad bezpečným železničním provozem na téměř celé planetě a zachránila tím mnoho životů i velké materiální hodnoty. Každý příběh má však svůj konec, a tak se i provoz těchto zajímavých zařízení chýlí ke konci. V době vzniku článku, který se jej snaží zmapovat, byly na naší železniční síti v provozu již pouze tři poslední soubory.

 

 

Odjezd!

Časopis Dráha 05/2017

2017 012017 02Během téměř dvou století existence našich železnic došlo k převratnému rozvoji techniky i zásadním dějinným zvratům. Tyto dva faktory se spolu s mnoha dalšími okolnostmi výrazně podepsaly i na způsobu řízení železničního provozu. Zatímco některé zásady, stanovené na samém počátku provozování tohoto druhu dopravy, zmizely v propadlišti dějin, jiné kupodivu stále platí. Pravděpodobně největší stálicí je pravidlo, že ze stanice obsazené výpravčím nesmí odjet žádný vlak bez řádné výpravy. Za tu se považuje i výprava vlaku provedená prostřednictvím hlavního návěstidla. Kromě tohoto způsobu uvádějí předpisy další možnosti výpravy vlaku. V mimořádných případech ji lze provést například telekomunikačním zařízením, popřípadě písemným nebo ústním rozkazem. Nejznámějším způsobem je však výprava návěstí Odjezd dávaná pomocí výpravky. Tato návěstní pomůcka však nedoprovází železnici od jejich počátků. Od jejího zavedení do provozu uplynulo letos teprve 85 let.

 

 

Založeno: 23. března 1998
Počet členů: 41
Čestní členové: 6

Výbor spolku:

Předseda: Aleš Opatřil
Místopředseda: Martin Hanák
Jednatel: Marek Říha

 

Technická sekce:

Pokladník: Jan Čiháček
Účetní: František Mikeš
Grafik: Luboš Brant
Webmaster: Martin Vodák