Připravujeme

Brno – město uprostřed Evropy 2018

termín: neděle 17. června 2018

Bezdružické parní léto 2018

termín: sobota 30. června 2018

Přihlášení

Razítka

060.jpg

Ediční činnost

2015-07_Pohlednice_464.202.jpg

Mechanické dvoudrátové závory ze Stružince

V připravované muzejní expozici našeho spolku nesmí samozřejmě chybět prezentace historického vývoje přejezdových zabezpečovacích zařízení. Ta provázejí naše dráhy už od jejich počátků, kdy měly železniční přejezdy pouze primitivní zasouvací dřevěné zábrany. Jejich rozměry však výrazně omezovala fyzická síla obsluhujících zaměstnanců. Následně se začaly používat závory otočné, ovšem ani ty neodstranily namáhavou práci strážníků, kteří museli ke všem přejezdům ve svém obvodu neustále chodit. Lepší řešení přinesly jednodrátové mechanické závory, provedené jako sklápěcí. Jejich obsluha již nemusela probíhat přímo na přejezdu a navíc se otevíraly a zavíraly na obou stranách přejezdu současně. Vzdálenější přejezdy vybavovaly železnice předzvaněčem. Toto zařízení upozorňovalo v dostatečném předstihu na to, že se závory uzavřou. Nový systém usnadnil práci zaměstnancům a umožnil také soustředit obsluhu několika přejezdů do jednoho místa. Díky tomu se velmi rozšířil a v závěru devatenáctého století jím byla vybavena naprostá většina přejezdů na hlavních tratích. Zařízení mělo však jednou zásadní nevýhodu. Při prasknutí drátového táhla nebo řetězu se závory otevřely. Tento bezpečnostní problém jednodrátových závor vyřešilo na počátku dvacátého století zkonstruování dvoudrátového systému. Stalo se tak v době postátňování velkých soukromých železničních společností a následném zavádění nových jednotných zabezpečovacích zařízení. U dvoudrátových závor nepůsobí drátové táhlo na břevno závory přímo, ale přes kladku a kloubový hřídel. Při přerušení kteréhokoli z obou drátových táhel se tak závory vlastní vahou uzavřou. Nový typ zařízení začali následně dodávat všichni výrobci zabezpečovacích zařízení, a to jak v provedení pro místní ovládání, tak s předzvaněčem pro dálkově obsluhované přejezdy. Již v roce 1997 v době příprav na založení CHŽK odkoupili naši budoucí členové některá vyřazovaná mechanická přejezdová zabezpečovací zařízení z trati Brno–Česká Třebová, která v té době procházela zásadní modernizací. Náš spolek tak získal několik závorových pohonů různých typů a výrobců, pocházeních ze zlaté éry těchto zařízení. V případě vlastních mechanických závor se však v naprosté většině případů jednalo pouze o vystroj z jejich stojanů. Firmy provádějící demontáž původních zařízení totiž nepostupovaly příliš šetrně a většinu stojanů a břeven závor nevratně poškodily. V našem depozitáři tak nakonec skončil pouze jediný nepoškozený a kompletní závorový stojan z přejezdu P6802 v kilometru 181,321, nacházejícího se v úseku Blansko–Rájec-Jestřebí. Z tohoto důvodu stále trval náš zájem o získání dalších mechanických závor. V srpnu 2014 jsme odkoupili kompletní zařízení ze zrušeného přejezdu P5209 v kilometru 13,350, nacházejícího se v železniční stanici Ústí nad Orlicí. Podle předem učiněné dohody však náš spolek předal nepoškozený levý závorový stojan do sbírky místnímu historikovi. Pravý závorový stojan, určený pro CHŽK, byl opět poškozen. V roce 2017 nás proto velmi potěšila Správa sdělovací a zabezpečovací techniky Jihlava, která nám nabídla kompletní mechanické místně ovládané dvoudrátové závory z přejedu P5284 v kilometru 30,305 mezi stanicemi Ždírec nad Doubravou a Hlinsko v Čechách. Zařízení původně obsluhoval strážník ze stanoviště číslo 21. Po zrušení této funkce zůstaly závory uzamčeny v uzavřené poloze. Jejich případné otevírání se provádělo pouze na požádání uživatelů účelové komunikace. Těchto případů však postupně ubývalo a od roku 2013, kdy došlo k likvidaci přilehlého strážního domku číslo 21, začal provozovatel dráhy zvažovat zrušení přejezdu bez náhrady. Úřední řízení v této věci zahájilo Oblastní ředitelství SŽDC v Brně na jaře 2017. SSZT Jihlava nám v souvislosti s ním nabídla odprodej mechanických závor pro muzejní účely s tím, že jejich demontáž si budeme moci provést ve vlastní režii. Tím bylo zaručeno, že nedojde k poškození stojanů závor nešetrnou likvidací, provedenou pomocí těžké techniky. Vedení našeho spolku proto nabídku k odprodeji s povděkem přijalo. Přejezd P5284 oficiálně zanikl k poslednímu lednovému dni roku 2018. O několik týdnů později 11. dubna 2018 provedli zaměstnanci Správy tratí Jihlava snesení přejezdové konstrukce a vyhloubili příkop, bránící případnému vjezdu vozidel. Díky tomu mohli v sobotu 14. dubna 2018 naši členové závory šetrně demontovat a převést je do depozitáře budoucího muzea.

Fotografie k článku připravujeme.

Fotografie:
1.Snímek závor a strážního domku číslo 21 pořízený z vlaku v červnu 2007. Foto Mikuláš Medník
2.Likvidace strážního domku číslo 21 v roce 2013. Foto Milan Knettig
3.Stav zařízení v roce 2016. Foto archiv SSZT Jihlava
4.Stav zařízení v roce 2016. Foto archiv SSZT Jihlava
5.Příprava na demontáž závor 14. dubna 2018. Foto Marek Říha
6.Levý závorový stojan. Foto Marek Říha
7.Levý závorový stojan. Foto Marek Říha
8.Pravý závorový stojan s pohonem. Foto Marek Říha
9.Pravý závorový stojan s pohonem. Foto Marek Říha
10.Dokončení odebírání výstroje z levého stojanu. Foto Michal Hroch
11.Stav závitu šroubu držáku nožních kladek po mnohaletém pobytu v drátovodné šachtě. Foto Michal Hroch
12.Obnažování betonového základu pravého stojanu. Foto Marek Říha
13.Odstraňování betonového základu pravého stojanu. Foto Marek Říha
14.Rekultivační práce. Foto Marek Říha
15.Rekultivační práce. Foto Marek Říha
16.Před odjezdem. Foto Antonín Horák

Založeno: 23. března 1998
Počet členů: 44
Čestní členové: 6

Výbor spolku:

Předseda: Dušan Stolarik
Místopředseda: Ludmila Petrželová
Jednatel: Marek Říha

 

Technická sekce:

Pokladník: Jan Čiháček
Účetní: František Mikeš
Správce IT: Antonín Horák
Webmaster: Radek Vitík, Jiří Petržela