Čtyřznakové návěstidlo

výrobce: Výroba sdělovacích a zabezpečovacích zařízení Praha,
                závod 2 Brno-Královo Pole
rok výroby: 1956
výrobní číslo: 47
provozní nasazení: jako vjezdové návěstidlo S v železniční stanici Čisovice
provoz ukončen: duben 2016
převzato: 3. května 2016
stav: uloženo v depozitáři, probíhá rekonstrukce
reportáž o převzetí exponátu: Vjezdové návěstidlo z Čisovic

popis:
Stožár návěstidla je zhotovený ze dvou stupňovitých válcovaných ocelových trubek o síle stěny 5 mm. Spodní pětimetrový díl, který se umisťuje do 1800 mm hlubokého betonového základu, je v horní části zakončen kuželem sloužícím pro nasazení horního dílu. Až do výšky 1500 mm nad terénem má průměr 180 mm, zbývající část pak 150 mm. Horní pětimetrový díl má ve spodní části rozšíření, které se nasazuje na kuželové zakončení spodního dílu. Do výšky 1500 mm od spodní hrany kužele je průměr stožáru 150 mm, ve zbývající části stožáru pak 120 mm. Oba díly stožáru jsou opatřeny naraženými příčlemi, sloužícími pro výstup na návěstidlo, a spojeny svorníkem. V dolní části návěstidla se nachází nožní kladky přivádějící drátová táhla. Horní přední návěstní rameno je opatřeno vylehčovacími otvory. Nasazuje se na hřídel umístěnou v přední horní části stožáru. Drátová táhla jsou přivedena na stavěcí kladku, nasunutou na hřídeli před horním předním ramenem. Kromě stavění návěstidla je kladka uzpůsobena k zajištění jeho samočinného přestavení do polohy zakazující jízdu v případě přetržení kteréhokoli z drátových táhel. Za horním předním ramenem je na stejné hřídeli nasazeno horní zadní rameno. Jeho konstrukce je stejná jako u předního ramene a jeho hmotnost vyvažuje litinové závaží. Koncové polohy horních ramen, a tedy i přesné vyjádření jejich návěstí, se seřizují pomocí nárazných tyčí, které jsou spodními konci upevněny v držácích přinýtovaných k ramenům a svými horními částmi prochází otvory v hřídeli vyčnívající nad návěstním ramenem. Tato hřídel je v přední části ohnuta směrem dolů a slouží tedy zároveň jako doraz pro základní polohu dolního ramene. To je zkonstruováno podobným způsobem jako ramena horní a na svém dolním konci je vybaveno protizávažím. Za dolním ramenem je na hřídeli nasazena dvouramenná páka ve tvaru písmene L, která je táhly spojena se stavěcí kladkou a horním ramenem. Zároveň do ní zapadá čep, vyčnívající je zadní strany dolního ramene. Při natočení stavěcí kladky proti směru hodinových ručiček se staví jen horní přední rameno, při pohybu opačným směrem se pohybují dolní a horní přední rameno. Pohyb horního zadního ramene je závislý na postavení následujícího návěstidla do polohy dovolující jízdu. Toho je dosaženo návěstním spřahadlem, umístěným vlevo, přibližně v polovině stožáru návěstidla. Ze skříně spřahadla vyčnívají dvě páky, které jsou táhly spojené s oběma horními rameny. Pokud následující hlavní návěstidlo dovoluje jízdu, jsou páky spřahadla pevně spojeny pomocí elektromagnetu. Při obsluze návěstidla dojde za této situace k přestavení obou horních ramen a je navěštěna návěst Volno. V opačném případě se pohybuje jen horní přední rameno a výsledkem je návěštění návěsti Výstraha. Pokud návěstidlo dovoluje jízdu dvěma rameny, zůstává horní zadní rameno vždy ve vodorovné poloze. Noční návěsti vyjadřuje svítilnový výtah, pro jehož vytahování a spouštění jsou v pravé části stožáru instalovány tři vodicí tyče. K obsluze výtahu slouží řetěz s protizávažím, vedený přes kladky připevněné v horní části stožáru v litinových pouzdrech. Ocelová konstrukce svítilnového výtahu obsahuje háky a trny sloužící k zavěšení návěstních svítilen a držáky pro hřídele, na níž jsou v přední části připevněny litinové clony. Horní trojitá clona je umístněná níže než u starších typů návěstidel a má červené, žluté a zelené návěstní sklo. Dolní clona má horní otvor zaslepený a ve spodním žluté návěstní sklo. Ve střední části hřídele horní clony se nachází litinový závěr, umožňující její natáčení jen případě, že je výtah vytažený v horní poloze. U dolní clony je tomuto nežádoucímu pohybu zabráněno táhlem, které ji spojuje se clonou horní. V době, kdy návěstidlo nenávěstí noční návěsti, se výtah vytahuje jen do dvou třetin výšky stožáru. V horní i střední poloze se zajišťuje uzavřením litinového ořechu našroubovaném na řetězu do držáku v dolní části návěstidla. Pohyb návěstních ramen se na clony přenáší prostřednictvím tyčí ovládajících vidlice umístěné otočně na hřídelích vyčnívajících ze stožáru pod oběma rameny. Pokud je výtah vytažen v horní poloze, zapadají do vidlic čepy clon. Horní vidlice je výrazně delší a je ovládána tyčí spojenou dvěma táhly s oběma rameny. Pod dolním ramenem je na dvou litinových držácích upevněná skříň se třemi svítilnami chráněnými stínítky. Rozsvícením jejích bílých světel je dávána přivolávací návěst. Horní přední a dolní rameno jsou natřena bíle s červeným okrajem. Horní zadní rameno je natřeno žlutě s černým orámováním a bílým okrajem. Stožár návěstidla má střídavě červené a bílé pruhy. Zadní strana návěstidla je natřena šedě. Exponát bude rekonstruován do stavu odpovídajícímu roku 1971. Mechanická návěstidla budou v expozici CHŽK dále prezentovat jednoramenné a dvouramenné návěstidlo, dvouznaková předvěst v provedení 1921, 1942 a 1960, seřaďovací návěstidlo i dobově odpovídající příslušenství.

O historii čtyřznakových mechanických návěstidel pojednává i náš článek zveřejněný v čísle 10/2016 časopisu Dráha.