Mechanická předvěst dvouznaková (1942)
výrobce: Liberta Praha, továrna na stroje A. Fross-Büssinga, komanditní společnost
rok výroby: cca 1930
výrobní číslo:
provozní nasazení: jako PřL (Př.I) v železniční stanici Roztoky u Jilemnice
provoz ukončen: říjen 2012
převzato: 8. října 2012
stav: uložena v depozitáři
reportáž o převzetí exponátu: Mechanická předvěst a pákový dotahovač z Roztok u Jilemnice
popis:
Stožár předvěsti je zhotovený z ocelového válcovaného profilu I 180 x 82 mm dlouhého 5500 mm. Spodní částí se umisťuje do 1200 mm hlubokého betonového základu. Horní část je zakončena šikmým seříznutím. Na zadní straně stožáru jsou připevněny stupačky z ocelové pásoviny, sloužící pro výstup na návěstidlo. V pravé dolní části předvěsti se nachází litinový držák se dvěma nožními kladkami, který je univerzální a umožňuje přivádět drátová táhla zezadu nebo z boku. Nad nožními kladkami se asi ve dvou třetinách výšky stožáru nachází stavěcí a rozvěsné zařízení předvěsti. Jeho mechanismus se skládá ze dvou rozvěsných pák, páky se závažím a táhla k návěstnímu terči. Stavěcí a rozvěsné zařízení zajišťuje správné vyjádření návěstí předvěsti a zároveň její samočinné přestavení na návěst Výstraha v případě přetržení kteréhokoli z drátových táhel. Návěstní terč předvěsti je připevněn k rámu, upevněném otočně v litinovém držáku přišroubovaném zcela nahoře na přední straně stožáru. Noční návěsti vyjadřuje svítilnový výtah, uzpůsobený k vytahování a spouštění po přední části stožáru. K obsluze výtahu slouží řetěz, vedený přes kladku umístěnou v litinovém pouzdře připevněném pod návěstním terčem. Ocelová konstrukce svítilnového výtahu obsahuje háky a trn sloužící k zavěšení návěstní svítilny a držák pro hřídel, na níž je vpravo připevněn držák litinové clony s otvory pro žluté a zelené návěstní sklo. K levé straně hřídele je upevněna páka s litinovým závažím. Pohyb návěstního terče se na clonu přenáší prostřednictvím litinové vidlice připevněné k ose clony, do jejíhož výřezu zapadá ovládací čep umístěný na táhle vedoucím od stavěcího zařízení k návěstnímu terči. Vidlice je zkonstruována tak, aby umožňovala pohyb hřídele s clonou jen v případě, že je výtah vytažený v horní poloze. V té se zajišťuje uzavřením litinového ořechu, našroubovaném na řetězu do držáku v dolní části návěstidla. Předvěst bude rekonstruována do podoby po vyrobení. Dojde ke zpětnému dosazení obdélníkové návěstní desky se žlutým nátěrem, černým orámováním a bílým okrajem. Na přední straně stožáru budou obnoveny černé a bílé pruhy i původní označení římským s číslem. Mechanická návěstidla budou v expozici CHŽK dále prezentovat jednoramenné a dvouramenné návěstidlo, dvouznaková předvěst v provedení 1921 a 1960, čtyřznakové návěstidlo, seřaďovací návěstidlo i dobově odpovídající příslušenství.