Oddílové návěstidlo automatického bloku vzor SSSR
První světelná návěstidla na území současné České republiky zkoušely tehdejší ČSD již od roku 1926 ve výhybně Vítkov. Jednalo se o výrobky německé firmy AEG. V následujících letech pak došlo k vývoji vlastní československé konstrukce světelného návěstidla, která byla postupně zdokonalována. Na železnicích však nadále jednoznačně dominovala návěstidla mechanická. Zásadní zlom v historii světelných návěstidel tak přinesla až mezivládní smlouva o dodávce zabezpečovacích zařízení, uzavřená na podzim 1950 mezi ČSR a SSSR. Na jejím základě měla být na našich železnicích nasazena zabezpečovací zařízení sovětského typu. Tato technika však byla upravenými licenčními výrobky americké firmy Westinghouse, která se ve třicátých letech podílela na modernizaci železnic v SSSR. K aktivaci prvních staničních, traťových i přejezdových zabezpečovacích zařízení sovětského typu došlo 16. prosince 1953 ve stanicích Velim, Pečky a v přilehlých mezistaničních úsecích. Následovalo jejich rozšiřování po síti tehdejších ČSD. Jednotlivé součásti byly zpočátku dováženy ze SSSR, ovšem již od roku 1954 zahájil tehdejší národní podnik Elektrosignal Praha (ESP) jejich licenční výrobu. Robustní sovětská návěstidla, která přineslo zavádění nových systémů, nebyla však jen doménou modernizovaných stanic. Postupně jimi byla nahrazována nejen mechanická, ale i starší světelná návěstidla ve stanicích s dosud používaným zabezpečovacím zařízením. Cílem CHŽK je samozřejmě získání vybraných typů návěstidel vzor SSSR do námi připravované muzejní expozice. Jako první se nám na podzim 2013 podařilo odkoupit hlavní stožárové návěstidlo (S2, Praha-Smíchov). V následujícím roce pak samostatný indikátor směru (IsS16-24, Ústí nad Orlicí) a původně trojznakovou předvěst (PřBS, Týniště nad Orlicí). Na jaře 2015 vrcholilo v traťových úsecích v okolí České Třebové budování nového elektronického obousměrného automatického traťového zabezpečovacího zařízení. Dosluhující jednosměrný automatický blok vzor SSSR se po vypnutí stejného zařízení mezi Prahou-Běchovicemi a Úvaly z roku 1953 stal na krátkou dobu nejstarším fungujícím autoblokem v ČR. Z tohoto důvodu jsme oslovili Správu sdělovací a zabezpečovací techniky Pardubice s dotazem, zda by bylo možné odkoupit tři původní oddílová návěstidla, vyrobená v roce 1954 podnikem Elektrosignal Praha. Kromě nás o ně totiž měli zájem i kolegové ze spolků Letohradský železniční klub a Kroměřížská dráha. Po vypnutí původního zařízení a aktivaci nového provedli v noci ze 7. na 8. března 2015 zaměstnanci SŽDC šetrnou demontáž všech tří návěstidel. Jejich předání našemu spolku proběhlo o týden později, 15. března 2015. Návěstidlo 26 z úseku Česká Třebová–Třebovice v Čechách jsme si ponechali do naší expozice. Návěstidlo N248-8 z trati mezi Českou Třebovou a odbočkou Parník od nás ještě týž den převzal zástupce Letohradského železničního klubu. Návěstidlo 247-1 pro opačný směr jízdy v témže úseku jsme 18. dubna 2015 předali spolku Kroměřížská dráha.
