Světelná předvěst vzor SSSR
První světelná návěstidla na území současné České republiky zkoušely tehdejší ČSD již od roku 1926 ve výhybně Vítkov. Jednalo se o výrobky německé firmy AEG. V následujících letech pak došlo k vývoji vlastní československé konstrukce světelného návěstidla, která byla postupně zdokonalována. Na železnicích však nadále jednoznačně dominovala návěstidla mechanická. Zásadní zlom v historii světelných návěstidel tak přinesla až mezivládní smlouva o dodávce zabezpečovacích zařízení, uzavřená na podzim 1950 mezi ČSR a SSSR. Na jejím základě měla být na našich železnicích nasazena zabezpečovací zařízení sovětského typu. Tato technika však byla upravenými licenčními výrobky americké firmy Westinghouse, která se ve třicátých letech podílela na modernizaci železnic v SSSR. K aktivaci prvních staničních, traťových i přejezdových zabezpečovacích zařízení sovětského typu došlo 16. prosince 1953 ve stanicích Velim, Pečky a v přilehlých mezistaničních úsecích. Následovalo jejich rozšiřování po síti tehdejších ČSD. Jednotlivé součásti byly zpočátku dováženy ze SSSR, ovšem již od roku 1954 zahájil tehdejší národní podnik Elektrosignal Praha (ESP) jejich licenční výrobu. Robustní sovětská návěstidla, která přineslo zavádění nových systémů, nebyla však jen doménou modernizovaných stanic. Postupně jimi byla nahrazována nejen mechanická, ale i starší světelná návěstidla ve stanicích s dosud používaným zabezpečovacím zařízením. Cílem CHŽK je samozřejmě získání vybraných typů návěstidel vzor SSSR do námi připravované muzejní expozice. Jako první se nám na podzim 2013 podařilo odkoupit hlavní stožárové návěstidlo S2 ze smíchovského nádraží. V následujícím roce probíhaly rekonstrukční práce ve stanicích Ústí nad Orlicí a Týniště nad Orlicí. Z Ústí nad Orlicí se nám 4. září 2014 podařilo získat samostatný indikátor směru IsS16-24 vzor SSSR. Týniště nad Orlicí bylo vybaveno světelnými návěstidly vzor SSSR, vyrobenými v roce 1958 podnikem Elektrosignál Praha. Tyto nové prvky doplnily původní elektromechanické staniční zařízení ještě v době před zavedením rychlostní návěstní soustavy. Stanice tak měla třísvětlové, původně trojznakové, světelné předvěsti vzor SSSR. Prostřední svítilna takto provedené předvěsti je zaslepená a třísvětlová návěstní deska je použitá pouze proto, aby při současně svítící zelené a žluté světla dnes již nepoužívané návěsti „Pomalu“ nesplývala. Právě tímto typem předvěsti jsme chtěli doplnit náš dosavadní soubor světelných návěstidel vzor SSSR. Obrátili jsme se proto na Správu sdělovací a zabezpečovací techniky s dotazem, zda by nebylo možné její odkoupení. V průběhu rekonstrukce stanice nás o zprostředkování odprodeje stejného typu návěstidla požádali naši kolegové ze spolku Kroměřížská dráha (KMD) a jeden soukromý sběratel. Se správcem infrastruktury jsme proto následně dohodli odběr tří předvěstí, jejichž převzetí proběhlo 9. listopadu 2014. Předvěst s označením PřBS se tak stala součástí naší plánované muzejní expozice, zatímco předvěst PřBL zůstala v Týništi nad Orlicí a stala se soukromým majetkem. Předvěst PřS od nás 18. dubna 2015 převzal spolek Kroměřížská dráha.
