Připravujeme

Mikulášská jízda do Oslavan

termín: sobota 1. prosince 2018

Vítání jara na Konstantinolázeňsku

termín: neděle 21. dubna 2019

Přihlášení

Razítka

095.jpg

Ediční činnost

2015-12_Rocenka_2014.jpg

Skříň s výstrojí návěstního bodu automatického bloku vzor SSSR

Úvahy o zabezpečení jízd vlaků na širé trati bez nutnosti zřizování stanovišť obsazených dopravními zaměstnanci sahají až do závěru devatenáctého století. Za průkopníka ve vývoji a zavádění automatických traťových zabezpečovacích zařízení jsou považovány severoamerické železnice. Zatímco konzervativní evropský přístup spolu s dostupnou a velmi levnou pracovní silou znamenal na starém kontinentě vývoj mnoha druhů poloautomatických systémů, Američany zavedly tamní poměry na cestu automatizace. Důvodem se stala dražší cena práce a především značné vzdálenosti mezi jednotlivými sídly. Ty výrazně komplikovaly případné obsazení traťových stanovišť zaměstnanci. Bezprostředně po vynálezu prostředků umožňujících spolupůsobení vlaku na činnost zabezpečovacích zařízení tak započaly první pokusy o vývoj systému, který by pracoval zcela samočinně. Ve třicátých letech dvacátého století dosahovalo americké zařízení již takové spolehlivosti, že jej zakoupily i sovětské železnice. Ty se totiž potýkaly s podobnými geografickými podmínkami. Zařízení se natolik osvědčilo, že záhy započala jeho licenční výroba přímo v SSSR. Tento systém se nakonec dostal i do tehdejšího Československa, a to v důsledku uspořádání poválečných poměrů, kdy se náš stát stal součástí Sovětským svazem vedeného východního bloku. První automatické traťové zařízení nazývané automatický blok bylo uvedeno do provozu 16. prosince 1953 mezi stanicemi Velim a Pečky. Spolu s ním došlo k aktivaci reléových zabezpečovacích zařízení v obou uvedených stanicích i samočinných přejezdových zabezpečovacích zařízení. Jednalo se o výrobky dodané ze SSSR, ovšem v následujících letech, kdy následovala masivní výstavba těchto zařízení, již vyráběly potřebné komponenty československé podniky. Projekt naší budoucí muzejní expozice samozřejmě předpokládal i prezentaci automatického bloku vzor SSSR. Pro ni však bylo nutné najít vhodné a především dostatečně zachovalé zařízení. Na jaře 2015 vrcholilo v traťových úsecích v okolí České Třebové budování nového elektronického obousměrného automatického traťového zabezpečovacího zařízení. Tamní dosluhující jednosměrný automatický blok vzor SSSR se po vypnutí stejného zařízení mezi Běchovicemi a Úvaly stal na krátkou dobu nejstarším fungujícím autoblokem v ČR. Z tohoto důvodu jsme oslovili Správu sdělovací a zabezpečovací techniky Pardubice s dotazem, zda by bylo možné odkoupit některé jeho části pro muzejní účely. Po vypnutí zařízení proběhla v noci ze 7. na 8. března 2015 demontáž všech oddílových návěstidel. Tři původní, vyrobená v roce 1954 podnikem Elektrosignal Praha, nám zaměstnanci SSZT Pardubice předali o týden později 15. března 2015. Návěstidlo 26 z úseku Česká Třebová–Třebovice v Čechách se stane součástí naší expozice. Návěstidlo N248-8 z trati mezi Českou Třebovou a odbočkou Parník a návěstidlo 247-1 pro opačný směr jízdy v témže úseku převzali zástupci spolupracujících spolků. Odstranění zbývajících částí výstroje zařízení proběhlo až o dva roky později. V sobotu 9. srpna 2017 převzal náš spolek tři skříně s výstrojí návěstních bodů automatického bloku vzor SSSR. Všechny vyrobil v roce 1955 v tehdejší podnik Závody pro výrobu a výstavbu sdělovacích a zabezpečovacích zařízení, ovšem všechny prvky výstroje pocházely ještě ze SSSR. I v tomto případě jsme si pro vlastní expozici ponechali jednu skříň s výstrojí. Zbývající dvě převzali v tentýž den kolegové ze spřátelených spolků, kteří stejně jako my ocenili velmi dobrou zachovalost prvků, vystavených celých 52 roků působení přírodních vlivů.

Založeno: 23. března 1998
Počet členů: 44
Čestní členové: 6

Výbor spolku:

Předseda: Dušan Stolarik
Místopředseda: Ludmila Petrželová
Jednatel: Marek Říha

 

Technická sekce:

Pokladník: Jan Čiháček
Účetní: František Mikeš
Správce IT: Antonín Horák
Webmaster: Radek Vitík, Jiří Petržela