Pult reléového zabezpečovacího zařízení AŽD 71 ze stanice Uhersko
Dlouhodobým cílem našeho spolku je vytvoření muzejní expozice železniční zabezpečovací techniky, v níž bychom rádi prezentovali technický vývoj tohoto specifického oboru. Kromě starších mechanických, elektromechanických a elektrodynamických zařízení chceme prezentovat i exponáty systému volné páky. Jedná se o reléová zařízení, jejichž počátky sahají do třicátých let dvacátého století a která se na území našeho státu začala hromadně budovat od roku 1953. První zařízení tohoto typu zprovoznila ve stanici Chrást u Chrudimi firma L. M. Ericsson (1950). Politický vývoj v tehdejším Československu však nakonec vedl k rozhodnutí vybavit železnice zařízeními sovětské výroby. Jednotlivé součásti byly zpočátku dováženy ze SSSR, ovšem již od roku 1954 zahájil tehdejší národní podnik Elektrosignal Praha (ESP) licenční výrobu některých komponentů a následně celých zařízení. Švédský i sovětský systém byl individuální, což znamenalo, že obsluhující zaměstnanec musel nejprve postupně přestavit všechny výhybky a provést kontrolu jejich správných poloh. Teprve potom mohl použít tlačítko, po jehož obsluze provedlo zařízení závěr jízdní cesty a rozsvítilo povolující znak na návěstidle. Pokročilejším stupněm vývoje reléových zařízení se stal systém cestový, u něhož stačí příslušnými tlačítky určit začátek a konec vlakové nebo posunové cesty. K 1. lednu 1961 proběhlo sloučení několika závodů pro výrobu zabezpečovací techniky a části firmy ESP do jediného podniku s novým názvem Automatizace železniční dopravy Praha (AŽD). Tento podnik vyvinul následně vlastní typ cestového reléového zabezpečovacího zařízení AŽD-65, které bylo poprvé instalováno ve stanici Praha-Krč (1965). Konstruktéři firmy však i nadále pokračovali v úsilí vytvořit univerzální, spolehlivé a na údržbu i obsluhu jednoduché zařízení. Již 18. února 1966 proběhla ve stanici Kunčice nad Labem aktivace nového typu cestového reléového zabezpečovacího zařízení, později označeného jako typ AŽD-71. Po instalaci několika dalších zařízení a nezbytném zkušebního provozu došlo v roce 1974 ke schválení typu AŽD-71 k provozu na síti tehdejších ČSD. Od 1. ledna 1975 byla již budována výhradně tato zařízení v provedení s tlačítkovou a od roku 1980 také s číslicovou volbou. Ovládací a indikační pulty obou verzí jsou vybaveny menšími a jednoduššími ovládacími prvky. Typická je také stavebnicová konstrukce, umožňující snadné přizpůsobení pro jednotlivé stanice. Ovládací pult zařízení AŽD-71 s tlačítkovou volbou je proveden jako vodorovný s mírně zkosenou pracovní plochou. Pult zařízení s číslicovou volbou má v reliéfu kolejiště namísto ovládacích tlačítek štítky se třímístnými kódy. Obsluha zařízení je prováděna pomocí ovládací skříňky, na které výpravčí příslušné kódy zadává. První stanicí, vybavenou systémem s číslicovou volbou, byla Česká Třebová (1969). Z pohledu provozu a údržby se jednalo o naprosto revoluční změnu. Toto provedení totiž výrazně snižuje počet mechanicky namáhaných ovládacích prvků a zásadním způsobem zjednodušuje práci obsluhujícího zaměstnance. Typ AŽD-71 se v provozu velmi osvědčil a od poloviny sedmdesátých let dvacátého století byl aktivován v mnoha železničních stanicích. V 15.00 hodin dne 21. října 1996 se tak stalo i ve stanici Uhersko, kde reléové zabezpečovací zařízení s číslicovou volbou nahradilo dosavadní elektromechaniku se světelnými návěstidly. Zařízení typu AŽD-71 patřilo nepochybně k vrcholu konstrukce elektrických stavědel, ovšem v době instalace ve stanici Uhersko bylo již technicky překonané. Podnik AŽD totiž pokračoval ve vývoji a v roce 1991 uvedl ve stanici Dřísy do zkušebního provozu vzor AŽD-88. Jednalo se o první hybridní zařízení, jehož nejzásadnější novinkou bylo nahrazení volící skupiny počítačem a ovládacího pultu barevnou televizní obrazovkou s klávesnicí. Po změně politických poměrů v roce 1989 se vývoj ještě zrychlil. 16. prosince 1994 bylo ve stanici Úvaly zprovozněno modernější hybridní Elektronické typové stavědlo (ETS), jehož vývoj probíhal v letech 1992-93. Po zkušenostech se vzorem AŽD-88 měl namísto běžného pultu počítač. Ostatní části a především závislosti zůstaly reléové. U systému ETS se však poprvé setkáváme s novým ergonomickým pojetím pracoviště výpravčího. Vývoj pokračoval v letech 1994-95. Výsledkem bylo další hybridní zařízení Elektronický typový blok (ETB). První zařízení tohoto typu bylo aktivováno 31. května 1996 ve stanici Lysá nad Labem. Systém ETB využívá dva zadávací počítače, nahrazující ovládací pult, a dvě dvojice technologických počítačů, nahrazující volící skupinu. Závislosti vyplývající ze závěrové tabulky jsou však stále provedeny jako zapojení jednotlivých relé a reléová je také celá prováděcí skupina. U zařízení ETB se také poprvé objevuje termín Jednotné obslužné pracoviště (JOP), což je počítačové rozhraní, umožňující obsluhu zabezpečovacího zařízení prostřednictvím zadávacích počítačů (schváleno v roce 1995). Tímto rozhraním lze ovládat nejen systém ETB, ale všechna zabezpečovací zařízení, využívající elektrické závislosti. Masivnějšímu rozšíření zařízení typu ETB však zabránil další rychlý technický rozvoj v oboru zabezpečovací techniky. Významným mezníkem se stal 8. prosinec 1997, kdy bylo ve stanici Stará Boleslav aktivováno první Elektronické stavědlo (ESA 11). Na rozdíl od dosud instalovaných hybridních zařízení je převážná část tohoto systému plně elektronická a závislosti vyplývající ze závěrové tabulky jsou do něj nahrány v podobě počítačového programu. Z popisu technického rozvoje v oboru je patrné, že v době aktivace reléového zabezpečovacího zařízení ve stanici Uhersko byly již vyvinuty dva zcela nové systémy. Rychlost vývoje na tomto poli techniky byla natolik závratná, že v případě zařízení AŽD-88 a ETS zůstalo jen u jediného prototypu. Zařízení ETB bylo instalováno ve 28 stanicích v ČR a od roku 2002 jsou na našich železnicích zřizována výhradně zařízení ESA 11, popřípadě jejich zdokonalené verze ESA 22 (1999), ESA 33 (2006) nebo ESA 44 (2012). Tyto skutečnosti však reléové zařízení ve stanici Uhersko nijak nepoznamenaly ani nebránily jeho dlouhé provozní budoucnosti. Zásadní problém přineslo až zavádění Evropského vlakového zabezpečovacího zařízení ETCS (European train control system). Na zařízení ETB nebo ESA, která umožňují také přenos čísel vlaků, jej lze bez problémů navázat, ovšem na systém AŽD-71 nikoli. Z tohoto důvodu byla na první pololetí roku 2013 naplánována úprava staničního a traťového zabezpečovacího zařízení v úseku Moravany–Choceň, zahrnující mimo jiné i náhradu dosavadních reléových zařízení ve stanicích Uhersko a Zámrsk systémem ESA 11. Poslední číslicová „reléovka“ vybudovaná na území našeho státu tím byla po pouhých 17 letech provozu odsouzena k zániku. Pro svoji výjimečnost by však mohla být ideálním exponátem, reprezentující v naší muzejní expozici vrchol ve vývoji elektrických stavědel. Celé zařízení však mělo značné rozměry a většina typizovaných dílů z reléového sálu byla po demontáži využita jako náhradní díly. Pro ovládací a indikační pult, který je pro každou stanici unikátní, však neměla Správa železniční dopravní cesty žádné uplatnění a umožnila nám jej odkoupit. Nový muzejní exponát jsme převzali 19. března 2013.
O historii reléových zabezpečovacích zařízení pojednává i náš článek zveřejněný v čísle 3/2015 časopisu Dráha.
