Ovládací pult reléového zabezpečovacího zařízení vzor SSSR ze stanice Louky nad Olší
V připravované muzejní expozici železniční zabezpečovací techniky, jejíž vybudování je našim dlouhodobým cílem, hodláme prezentovat nejen stará mechanická, elektromechanická nebo elektrodynamická zařízení, ale i novější exponáty systému volné páky. Jedná se o reléová zabezpečovací zařízení (RZZ), jejichž počátky sahají do třicátých let dvacátého století a která se na území našeho státu začala hromadně budovat od roku 1953. První zařízení tohoto typu zprovoznila ve stanici Chrast u Chrudimi švédská firma L. M. Ericsson v roce 1950. Politický vývoj v tehdejším Československu však nakonec vedl k rozhodnutí vybavit železnice zařízeními ze SSSR. Švédský i sovětský systém byl individuální, což znamenalo, že obsluhující zaměstnanec musel nejprve přestavit výhybky do požadovaných poloh, následně provést závěr jízdní cesty a pak rozsvítit povolující znak na návěstidle. U prvních zařízení dodaných ze SSSR se výhybky obsluhovaly pomocí dvoupolohových řadičů, umístěných ve spodní části ovládacího pultu. Po jejich přeložení do požadovaných poloh následovala obsluha zvláštního kombinovaného tlačítka, umístěného u makety návěstidla, u něhož začínala požadovaná vlaková nebo posunová cesta. Stlačením vnitřního malého tlačítka se rozsvítily v reliéfu kolejiště průsvitky, indikující polohu pojížděných výhybek. Po kontrole správnosti jejich postavení stlačil obsluhující zaměstnanec také vnější velké tlačítko. Na základě tohoto povelu provedlo zařízení závěr jízdní cesty a rozsvítilo povolující znak na návěstidle. Tlačítka sloužící pro přípravu vlakových cest měla šestihranný tvar, zatímco pro posunové cesty sloužila kulatá. Reléová zabezpečovací zařízení ze SSSR se v provozu velmi osvědčila. Kromě zvýšení bezpečnosti, snížení počtu potřebných zaměstnanců a odbourání namáhavého stavění výhybek mechanickými prostředky patřila k jejich přednostem i rychlost přípravy jízdních cest. Od obsluhujících zaměstnanců však vyžadovala perfektní znalost konfigurace kolejiště, což působilo problémy především ve větších stanicích nebo při složitějších poměrech. Jednotlivé součásti dodávaly zpočátku továrny v SSSR, ovšem již od roku 1954 zahájil tehdejší národní podnik Elektrosignal Praha (ESP) licenční výrobu některých komponentů a následně celých zařízení. Konstruktéři podniku ESP se samozřejmě snažili sovětský systém inovovat. Výrazné zjednodušení a zpřehlednění obsluhy znamenal jejich nápad umístit řadiče výhybek přímo do reliéfu kolejiště. Na počátku šedesátých let dvacátého století se navíc snažili upravit zařízení tak, aby nemusela mít kombinovaná tlačítka. Jejich výroba byla nákladná, následná údržba komplikovaná a předpokládalo se, že po delším provozu budou náchylná k poruchám. Problém se podařilo vyřešit zavedením jediného tlačítka, po jehož stisknutí se v celém reliéfu kolejiště rozsvítily všechny průsvitky indikující polohu výhybek. Pokročilejším stupněm vývoje reléových zařízení se stal systém cestový, u něhož stačí příslušnými tlačítky určit začátek a konec vlakové nebo posunové cesty. První takové zařízení označené jako AŽD 65 bylo instalováno v roce 1965 ve stanici Praha-Krč. Pro menší stanice na důležitých vedlejších tratích mělo sloužit méně nákladné zjednodušené reléové zabezpečovací zařízení typu 66 (někde též ZP-66), u něhož došlo k vypuštění některých funkcí. Jeho prototyp získala v roce 1965 stanice Hvězdonice. Po dvouletém úspěšném zkušebním provozu následovalo k jeho schválení a druhou stanicí, v níž se toto RZZ objevilo v roce 1968, se stal Vlárský průsmyk. Typ 66 však nesplnil očekávání, protože úspora finančních nákladů vedení tehdejších ČSD neuspokojila a nedošlo tak k jeho dalšímu budování. Vývoj však pokračoval s cílem vytvořit univerzální, spolehlivé a na údržbu i obsluhu jednoduché zařízení. Již 18. února 1966 proběhla ve stanici Kunčice nad Labem aktivace nového typu cestového reléového zabezpečovacího zařízení blokového systému, později označeného jako typ AŽD 71. Po instalaci několika dalších kusů a nezbytném zkušebního provozu došlo v roce 1974 k definitivnímu schválení typu AŽD 71 k provozu na síti tehdejších ČSD. Od 1. ledna 1975 byla již budována výhradně tato zařízení v provedení s tlačítkovou a od roku 1980 také s číslicovou volbou. Ovládací a indikační pulty obou verzí měly menší a jednodušší ovládací prvky a stavebnicovou konstrukci, umožňující snadné přizpůsobení pro jednotlivé stanice. Typ AŽD 71 se v provozu velmi osvědčil a od poloviny sedmdesátých let dvacátého století se rychle rozšířil po celé síti tehdejších ČSD. Jeho výrobu ukončil až nástup hybridních a následně elektronických zabezpečovacích zařízení v devadesátých letech dvacátého století. Pro prezentaci RZZ typu AŽD 71 s číslicovou volbou se v roce 2013 našemu spolku podařilo získat indikační a ovládací pult ze stanice Uhersko. Verzi s tlačítkovou volbou bude zastupovat pult odkoupený o pět let později z Kuřimi. V roce 2015 započalo budování nového zabezpečovacího zařízení ve stanici Vlárský průsmyk. Náš spolek proto začal vyvíjet snahu o získání celého tamního zjednodušeného RZZ typu 66. K této snaze nás přesvědčily okolnosti, plynoucí z technické konstrukce reléových zabezpečovacích zařízení. Ta totiž, na rozdíl od starších systémů, nesestávají pouze z ovládacího a indikačního pultu v dopravní kanceláři. Pro svůj provoz potřebují technologickou část, umístěnou zpravidla ve zvláštních místnostech výpravní budovy, případně v samostatném objektu. Výstroj RZZ ve Vlárském průsmyku byla díky své jednoduchosti i velikosti stanice velmi malá, což nám umožnilo její rozebrání způsobem umožňujícím provést v budoucnosti její opětovné sestavení a oživení. Při pátrání po vhodném typu zařízení, které by v naší expozici mohlo prezentovat původní sovětský individuální systém, zavítal zástupce CHŽK i do stanice Louky nad Olší, kde sloužilo RZZ vzor SSSR z roku 1962. Ovládací a indikační pult vykazoval sice četné zásahy provedené během provozu, jejich většina se však nacházela na dodatečně připojených přístavbách. Vzhledem k připravované rekonstrukci železniční tratě z Dětmarovic po státní hranici se Slovenskem podal na jaře 2016 náš spolek k Oblastnímu ředitelství SŽDC v Ostravě žádost o odprodej ovládacího pultu. Původní RZZ vzor SSSR dosloužilo 9. července 2018, kdy byla stanice Louky nad Olší přepnuta na provizorní zabezpečovací zařízení. Díky vstřícnosti vedení ostravského ředitelství SŽDC provedli o měsíc později naši členové demontáž nově získaného exponátu a přepravili jej do depozitáře CHŽK. Z této stanice odkoupil náš spolek nejen pult RZZ, ale i jeden z původních výstražníků vzor SSSR se závorou, určený pro muzejní expozici Klubu historie kolejové dopravy Herkules Praha.
O historii reléových zabezpečovacích zařízení pojednává i náš článek zveřejněný v čísle 3/2015 časopisu Dráha.
