Ovládací pult reléového zabezpečovacího zařízení AŽD 71 ze stanice Kuřim
V připravované muzejní expozici železniční zabezpečovací techniky, jejíž vybudování je našim dlouhodobým cílem, hodláme prezentovat nejen stará mechanická, elektromechanická nebo elektrodynamická zařízení, ale i novější exponáty systému volné páky. Jedná se o reléová zařízení, jejichž počátky sahají do třicátých let dvacátého století a která se na území našeho státu začala hromadně budovat od roku 1953. První zařízení tohoto typu zprovoznila ve stanici Chrast u Chrudimi švédská firma L. M. Ericsson v roce 1950. Politický vývoj v tehdejším Československu však nakonec vedl k rozhodnutí vybavit železnice zařízeními sovětské výroby. Jednotlivé součásti dodávaly zpočátku továrny v SSSR, ovšem již od roku 1954 zahájil tehdejší národní podnik Elektrosignal Praha (ESP) licenční výrobu některých komponentů a následně celých zařízení. Švédský i sovětský systém byl individuální, což znamenalo, že obsluhující zaměstnanec musel nejprve přestavit výhybky do požadovaných poloh, následně provést závěr jízdní cesty a rozsvítit povolující znak na návěstidle. Pokročilejším stupněm vývoje reléových zařízení se stal systém cestový, u něhož stačí příslušnými tlačítky určit začátek a konec vlakové nebo posunové cesty. Jeho vývojem se zabývali konstruktéři podniku Automatizace železniční dopravy Praha (AŽD), zřízeného v lednu 1961 sloučením několika závodů pro výrobu zabezpečovací techniky. První zařízení cestového systému označené jako AŽD 65 instaloval podnik AŽD ve stanici Praha-Krč v roce 1965. Vývoj však pokračoval s cílem vytvořit univerzální, spolehlivé a na údržbu i obsluhu jednoduché zařízení. Již 18. února 1966 proběhla ve stanici Kunčice nad Labem aktivace nového typu cestového reléového zabezpečovacího zařízení blokového systému, později označeného jako typ AŽD 71. Po instalaci několika dalších kusů a nezbytném zkušebního provozu došlo v roce 1974 k definitivnímu schválení typu AŽD 71 k provozu na síti tehdejších ČSD. Od 1. ledna 1975 byla již budována výhradně tato zařízení v provedení s tlačítkovou a od roku 1980 také s číslicovou volbou. Ovládací a indikační pulty obou verzí jsou vybaveny menšími a jednoduššími ovládacími prvky. Typická je také stavebnicová konstrukce, umožňující snadné přizpůsobení pro jednotlivé stanice. Ovládací pult zařízení AŽD 71 s tlačítkovou volbou je proveden jako vodorovný s mírně zkosenou pracovní plochou. Pult zařízení s číslicovou volbou má v reliéfu kolejiště namísto ovládacích tlačítek štítky se třímístnými kódy. Obsluha zařízení je prováděna pomocí ovládací skříňky, na které výpravčí příslušné kódy zadává. První stanicí vybavenou systémem s číslicovou volbou se stala v roce 1969 Česká Třebová. Z pohledu provozu a údržby se jednalo o naprosto revoluční změnu. Toto provedení totiž výrazně snižuje počet mechanicky namáhaných ovládacích prvků a zásadním způsobem zjednodušuje práci obsluhujícího zaměstnance. Typ AŽD 71 se v provozu velmi osvědčil a od poloviny sedmdesátých let dvacátého století jej obdržely mnohé železniční stanice. Je nezpochybnitelné, že i toto relativně moderní zařízení musí být vhodným způsobem zastoupeno v muzejní expozici železničního zabezpečovacího zařízení. V roce 2013 se našemu spolku podařilo získat ovládací a indikační pult reléového zabezpečovacího zařízení s číslicovou volbou ze stanice Uhersko. Pouhých 17 let staré zařízení muselo ustoupit nově budovanému elektronickému stavědlu ESA 11, a to z důvodu nemožnosti přenosu čísel vlaků, vyžadovaných zaváděnému systému Evropského vlakového zabezpečovacího zařízení ETCS (European train control system). Následně jsme začali hledat zařízení, které by v naší expozici důstojně reprezentovalo i systém AŽD 71 s tlačítkovou volbou. Problémem většiny pultů těchto zařízení jsou především různé dodatečně prováděné úpravy, při nichž jsou zpravidla doplňovány nebo naopak odebírány různé prvky. Z tohoto důvodu poptával náš spolek pult s minimem takových zásahů. V průběhu let 2013–2016 se náš výběr zúžil na tři stanice, vybavené odpovídajícím a relativně dobře zachovalým zařízením. Z pomyslené soutěže nakonec vyšla vítězně stanice Kuřim a její velmi zachovalý pult z roku 1973, na kterém provedli udržující zaměstnanci během 33 let pouze jeden dodatečný zásah většího charakteru. V závěru roku 2016 podal náš spolek žádost o odprodej ke Správě sdělovací a zabezpečovací techniky Brno, která již připravovala výstavbu nového elektronického zabezpečovacího zařízení. Ovládací a indikační pult RZZ Kuřim převzali naši členové 8. srpna 2017. Expozice CHŽK tak získala exponát, který bude spolu s pultem ze stanice Uhersko důstojně reprezentovat vrchol ve vývoji elektrických stavědel.
O historii reléových zabezpečovacích zařízení pojednává i náš článek zveřejněný v čísle 3/2015 časopisu Dráha.
