Mechanické dvouramenné návěstidlo

výrobce návěstidlo: Scheidt & Bachmann, A. G., Rheidt
výrobce přestavník: Scheidt & Bachmann, A. G., Rheidt
rok výroby: 1940
výrobní číslo:
provozní nasazení: jako odjezdové návěstidlo L2 (VI) v železniční stanici Brantice
provoz ukončen: 1. července 2019
převzato: 3. července 2019
stav: uložen v depozitáři
reportáž o převzetí exponátu: Zabezpečovací zařízení německého vzoru ze stanice Brantice

popis:
Stožár návěstidla je masivní příhradové konstrukce se čtvercovým půdorysem. Pro výstup na návěstidlo je na zadní straně opatřen navařenými stupačkami. Stavění návěstidla zajišťuje přestavník umístěný v ocelové skříni vlevo u paty návěstidla. Jeho základní konstrukční částí je mohutný litinový stavěcí buben, vybavený po obou stranách speciálními žlábky. Ve žlábcích se pohybují otočné ocelové válečky, nasazené na konci dvouramenných pák. Při otočení bubnu proti směru hodinových ručiček dochází vlivem změny polohy žlábku k pohybu pravé páky, k níž je připojeno táhlo vedoucí k hornímu rameni návěstidla. Při otočení bubnu po směru hodinových ručiček se pohybuje pravá páka, ke které je stejným způsobem připojeno rameno dolní. Při přetržení lana drátovodu není možné návěstidlo obsluhovat a v případě, že dovoluje jízdu, se samočinně přestaví na návěst Stůj. Přestavník ovládá ramena návěstidla prostřednictvím táhel, vytvořených z ocelových trubek. Přibližně v polovině stožáru se nachází regulační dvouramenné páky s protizávažími nasazené na čepech a opatřené regulačními otvory. Návěstní ramena jsou plná, smaltovaná a na konci zakončená terčíky. Vodorovná a svislá část ramen i terčíky jsou zepředu bílé s červeným okrajem. Zezadu je červená barva nahrazena černou. Ramena se připevňují k litinovým držákům, upevněným na vodorovných osách. Držáky jsou vybaveny čepy, na které se připevňují táhla k vidlicím, sloužícím k ovládání clon návěstidla. K označení stožáru návěstidla barevnými červenobílými pruhy slouží bíle a červeně smaltované plechy, které se zasunují do zvláštních zásuvek na přední části stožáru. Pod ně se upevňuje tabule s označením návěstidla. Pro vyjádření nočních znaků návěstidla slouží svítilnové výtahy, k jejichž pohybu po stožáru návěstidla je na jeho pravé straně zřízena vodicí lišta z ocelové pásoviny. Vytahování a spouštění svítilnových výtahů se provádí pomocí rumpálu s klikou. Pro pohodlnou obsluhu vyvažuje jejich hmotnost betonové protizávaží, pohybující se ve vnitřní části stožáru. Konstrukce výtahu nese držák svítilny a osu, na jejíž přední části je nasazena clona ovládaná čepem, zapadajícím do vidlice návěstidla. Osa clony je vybavena zarážkou, která brání jejímu natáčení, pokud není svítilnový výtah zcela vytažen v horní poloze, a pákou s protizávažím. Clonu horního výtahu tvoří plechový výlisek se dvěma otvory pro návěstní skla. Ta jsou zasazena ve zvláštních rámečcích opatřených třemi výstupky, které se zasouvají do zástrček ve cloně. Dolní výtah má pouze jeden otvor, a sice pro spodní návěstní sklo. Oba výtahy jsou vystrojeny i zadními clonami, umožňujícími za snížené viditelnosti zkontrolovat nejen skutečnost, že návěstidlo svítí, ale i v jaké poloze se nachází. Při úpravě zařízení v roce 1948 došlo k odstranění spodního ramene i s příslušenstvím včetně dolního svítilnového výtahu. Návěstidlo bude rekonstruováno do původní podoby a výměnou přestavníku změněno na trojznakové. Zabezpečovací zařízení německého vzoru budou v expozici CHŽK dále prezentovat mechanická dvouznaková předvěst, jednoramenné hlavní návěstidlo, uzávěra koleje i elektromechanická stavědla a jejich příslušenství.