Mechanické jednoramenné návěstidlo

výrobce návěstidlo: Eisenbahnsignal-Bauanstalt Julius Gast, K. G., Berlin-Lichtenberg
výrobce přestavník:
rok výroby: 1940
výrobní číslo:
provozní nasazení: jako So (II.) na hlásce Gránice (TÚ Znojmo–Olbramkostel)
provoz ukončen: 23. května 1993
převzato:
stav: uloženo v depozitáři
reportáž o převzetí exponátu: připravuje se

popis:
Stožár návěstidla je masivní příhradové konstrukce se čtvercovým půdorysem. Pro výstup na návěstidlo je na zadní straně opatřen navařenými stupačkami. Stavění návěstidla zajišťuje přestavník umístěný v ocelové skříni vlevo u paty návěstidla. Jeho základní konstrukční částí je mohutný litinový stavěcí buben, vybavený speciálním žlábkem. Ve žlábku se pohybuje otočný ocelový váleček, nasazený na konci dvouramenné páky. Při otočení bubnu proti směru hodinových ručiček dochází vlivem změny polohy žlábku k pohybu páky, k níž je připojeno táhlo vedoucí k rameni návěstidla. Při přetržení lana drátovodu není možné návěstidlo obsluhovat a v případě, že dovoluje jízdu, se samočinně přestaví na návěst Stůj. Ke stavěcímu bubnu přestavníku se kromě drátovodu vedoucího od stavědla připojují i lana drátovodu směřujícího k předvěsti. Přestavník ovládá rameno návěstidla prostřednictvím táhel, vytvořených z ocelových trubek. Přibližně v polovině stožáru se nachází regulační dvouramenná páka s protizávažím nasazená na čepu a opatřená regulačními otvory. Návěstní rameno je plné, smaltované a na konci zakončené terčíkem. Vodorovná část ramene i terčík jsou zepředu bílé s červeným okrajem. Zezadu je červená barva nahrazena černou. Rameno se připevňuje k litinovému držáku, upevněnému na vodorovné ose. Držák je vybaven čepem, na který se připevňuje táhlo k vidlici, sloužící k ovládání clony návěstidla. K označení stožáru návěstidla barevnými červenobílými pruhy slouží bíle a červeně smaltované plechy, které se zasunují do zvláštních zásuvek na přední části stožáru. Pod ně se upevňuje tabule s označením návěstidla. Pro vyjádření nočních znaků návěstidla slouží svítilnový výtah, k jehož pohybu po stožáru návěstidla je na jeho pravé straně zřízena vodicí lišta z ocelové pásoviny. Vytahování a spouštění svítilnového výtahu se provádí pomocí rumpálu s klikou. Pro pohodlnou obsluhu vyvažuje hmotnost svítilnového výtahu betonové protizávaží, pohybující se ve vnitřní části stožáru. Konstrukce výtahu nese držák svítilny a osu, na jejíž přední části je nasazena clona ovládaná čepem, zapadajícím do vidlice návěstidla. Osa clony je vybavena zarážkou, která brání jejímu natáčení, pokud není svítilnový výtah zcela vytažen v horní poloze, a pákou s protizávažím. Clonu tvoří plechový výlisek se dvěma otvory pro návěstní skla. Ta jsou zasazena ve zvláštních rámečcích opatřených třemi výstupky, které se zasouvají do zástrček ve cloně. Svítilnový výtah je vystrojen i zadní clonou, umožňující za snížené viditelnosti zkontrolovat nejen skutečnost, že návěstidlo svítí, ale i v jaké poloze se nachází. Z návěstidla bylo po zrušení hlásky odebráno návěstní rameno a označovací plechy. V přesně nezjištěné době z něj byl odcizen i přestavník. Zabezpečovací zařízení německého vzoru budou v expozici CHŽK dále prezentovat mechanická dvouznaková předvěst, dvouramenné hlavní návěstidlo, uzávěra koleje i elektromechanická stavědla a jejich příslušenství.