Světelná stožárová předvěst vzor AŽD-65
První světelná návěstidla na území současné České republiky zkoušely tehdejší ČSD již od roku 1926 ve výhybně Vítkov. Jednalo se o výrobky německé firmy AEG. V následujících letech pak došlo k vývoji vlastní československé konstrukce světelného návěstidla, která byla postupně zdokonalována. Na železnicích však nadále jednoznačně dominovala návěstidla mechanická. Zásadní zlom v historii světelných návěstidel tak přinesla až mezivládní smlouva o dodávce zabezpečovacích zařízení, uzavřená na podzim 1950 mezi ČSR a SSSR. Na jejím základě měla být na našich železnicích nasazena zabezpečovací zařízení sovětského typu. K aktivaci prvních staničních, traťových i přejezdových zabezpečovacích zařízení vzor SSSR došlo 16. prosince 1953 ve stanicích Velim, Pečky a v přilehlých mezistaničních úsecích. Následovalo jejich rozšiřování po síti tehdejších ČSD. Jednotlivé součásti byly zpočátku dováženy ze SSSR, ovšem již od roku 1954 zahájil tehdejší národní podnik Elektrosignal Praha (ESP) jejich licenční výrobu. O devět let později vyvinul podnik ESP již pod novým názvem Automatizace železniční dopravy Praha (AŽD) upravenou variantu světelných návěstidel vzor SSSR, kterou začal později dodávat pod typovým označením AŽD-65. Namísto robustních skříňových stojanů měla litinovou objímku s vestavěným kabelovým závěrem a nad ní skříňku pro umístění návěstních transformátorů. Tato skříňka se dodávala podle typu návěstidla buď v provedení pro čtyři, nebo pro šest transformátorů. Při vybavení pětisvětlového návěstidla dvěma ukazateli rychlosti muselo tedy mít takové návěstidlo dvě transformátorové skříňky. Nejviditelnější změnou bylo zmenšení svítilnových desek. Výška dvousvětlové desky se snížila z 1165 na 985 mm, trojsvětlové desky z 1470 na 1290 mm. Šířka obou provedení svítilnových desek nového typu návěstidla pak činila 622 mm namísto dřívějších 860 mm. Návěstidla AŽD-65 následně ČSD zřizovaly nejen při budování nových staničních i traťových zabezpečovacích zařízení, ale doplňovaly jimi také stanice se staršími systémy zabezpečení. V roce 1967 dokončil podnik AŽD vývoj nového typu světelného návěstidla pro ČSD. Zkušební provoz jeho prototypu probíhal od března 1967 ve stanici Úvaly. Po třech letech došlo k jeho schválení do provozu a pod označením AŽD-70 k zahájení sériové výroby. Z důvodů realizace již schválených projektů a spotřebování skladových zásob docházelo v některých případech ke zřizování návěstidel AŽD-65, a to až do roku 1973. Cílem našeho spolku je samozřejmě získání vybraných typů těchto návěstidel do námi připravované muzejní expozice. Na naší železniční síti je jich však stále provozováno poměrně velké množství, proto jsme se rozhodli zaměřit na jejich méně obvyklá provedení. Jako první jsme od Správy sdělovací a zabezpečovací techniky Brno odkoupili v létě 2015 hlavní stožárové návěstidlo 2aS, vybavené jedním ukazatelem rychlosti UR2, z odbočky Brno-Židenice. V rámci záchrany unikátního zjednodušeného reléového zabezpečovacího zařízení typu 66 ze stanice Vlárský průsmyk, realizované v lednu a únoru 2015, jsme požádali také o umožnění odprodeje světelné stožárové předvěsti PřS vzor AŽD-65 z této stanice. Světelná návěstidla, dodaná v roce 1968 do Vlárského průsmyku, byla totiž zkušebně vybavena zvláštními plošinkami pro udržujícího zaměstnance. Takto upravená návěstidla, provozovaná také v několika stanicích na Slovensku, se na jiném místě v ČR nevyskytují. Po aktivaci nového dálkově řízeného zabezpečovacího zařízení ve stanici Vlárský průsmyk a odstranění provizorního zabezpečení, na které byla v lednu 2015 dosavadní návěstidla přepojena, provedli zaměstnanci dodavatelské firmy demontáž předvěsti. Tu následně převezli do Bylnice, kde jsme ji 23. srpna 2015 převzali, rozložili a odvezli do našeho depozitáře.
