Připravované nostalgické akce

Bezdružické parní léto 2024

termín: sobota 3. a neděle 4. srpna 2024

Mikulášská jízda do Oslavan 2024

termín: sobota 30. listopadu 2024

Prezentace zabezpečovací techniky

Bezdružické parní léto 2024

termín: sobota 3. a neděle 4. srpna 2024

Nádražní slavnost v Dubí

termín: sobota 17. srpna 2024

Přihlášení

Razítka

047.jpg

Ediční činnost

2015-03_Pohlednice_423.009.jpg

Nákupní košík

 x 

košík je prázdný

Také nás najdete

Hlavní světelné stožárové návěstidlo vzor AŽD-65

První světelná návěstidla na území současné České republiky zkoušely tehdejší ČSD již od roku 1926 ve výhybně Vítkov. Jednalo se o výrobky německé firmy AEG. V následujících letech pak došlo k vývoji vlastní československé konstrukce světelného návěstidla, která byla postupně zdokonalována. Na železnicích však nadále jednoznačně dominovala návěstidla mechanická. Zásadní zlom v historii světelných návěstidel tak přinesla až mezivládní smlouva o dodávce zabezpečovacích zařízení, uzavřená na podzim 1950 mezi ČSR a SSSR. Na jejím základě měla být na našich železnicích nasazena zabezpečovací zařízení sovětského typu. K aktivaci prvních staničních, traťových i přejezdových zabezpečovacích zařízení vzor SSSR došlo 16. prosince 1953 ve stanicích Velim, Pečky a v přilehlých mezistaničních úsecích. Následovalo jejich rozšiřování po síti tehdejších ČSD. Jednotlivé součásti byly zpočátku dováženy ze SSSR, ovšem již od roku 1954 zahájil tehdejší národní podnik Elektrosignal Praha (ESP) jejich licenční výrobu. O devět let později vyvinul podnik ESP již pod novým názvem Automatizace železniční dopravy Praha (AŽD) upravenou variantu světelných návěstidel vzor SSSR, kterou začal později dodávat pod typovým označením AŽD-65. Namísto robustních skříňových stojanů měla litinovou objímku s vestavěným kabelovým závěrem a nad ní skříňku pro umístění návěstních transformátorů. Tato skříňka se dodávala podle typu návěstidla buď v provedení pro čtyři, nebo pro šest transformátorů. Při vybavení pětisvětlového návěstidla dvěma ukazateli rychlosti muselo tedy mít takové návěstidlo dvě transformátorové skříňky. Nejviditelnější změnou bylo zmenšení svítilnových desek. Výška dvousvětlové desky se snížila z 1165 na 985 mm, trojsvětlové desky z 1470 na 1290 mm. Šířka obou provedení svítilnových desek nového typu návěstidla pak činila 622 mm namísto dřívějších 860 mm. Návěstidla AŽD-65 následně ČSD zřizovaly nejen při budování nových staničních i traťových zabezpečovacích zařízení, ale doplňovaly jimi také stanice se staršími systémy zabezpečení. V roce 1967 dokončil podnik AŽD vývoj nového typu světelného návěstidla pro ČSD. Zkušební provoz jeho prototypu probíhal od března 1967 ve stanici Úvaly. Po třech letech došlo k jeho schválení do provozu a pod označením AŽD-70 k zahájení sériové výroby. Z důvodů realizace již schválených projektů a spotřebování skladových zásob docházelo v některých případech ke zřizování návěstidel AŽD-65, a to až do roku 1973. Cílem našeho spolku je samozřejmě získání vybraných typů těchto návěstidel do námi připravované muzejní expozice. Na naší železniční síti je jich však stále provozováno poměrně velké množství, proto jsme se rozhodli zaměřit na jejich méně obvyklá provedení. V roce 2015 požádal náš polek Správu sdělovací a zabezpečovací techniky Brno o umožnění odprodeje pětisvětlového stožárového hlavního návěstidla 2aS, vybaveného jedním ukazatelem rychlosti UR2, z odbočky Brno-Židenice. V rámci rekonstrukce traťových kolejí mezi Brnem-Židenicemi a Brnem-Maloměřicemi předpokládal totiž stavební projekt přemístění některých návěstidel v odbočce Židenice a při této příležitosti mělo dojít k jejich náhradě novým typem AŽD-70. Brněnská správa sdělovací a zabezpečovací techniky naši žádost schválila a po vypnutí návěstidla z provozu zajistila jeho šetrnou demontáž. Nový exponát vyrobený v roce 1968 jsme převzali a převezli do našeho depozitáře 13. srpna 2015.

Založeno: 23. března 1998
Počet členů: 42
Čestní členové: 6

Výbor spolku:

Předseda: Dušan Stolarik
Místopředseda: Ludmila Petrželová
Jednatel: Marek Říha

 

Technická sekce:

Pokladník: Jan Čiháček
Účetní: František Mikeš
Grafik: Luboš Brant
Webmaster: Martin Vodák, Jiří Petržela