Připravované nostalgické akce

Bezdružické parní léto 2024

termín: sobota 3. a neděle 4. srpna 2024

Mikulášská jízda do Oslavan 2024

termín: sobota 30. listopadu 2024

Prezentace zabezpečovací techniky

Bezdružické parní léto 2024

termín: sobota 3. a neděle 4. srpna 2024

Nádražní slavnost v Dubí

termín: sobota 17. srpna 2024

Přihlášení

Razítka

039.jpg

Ediční činnost

2015-07_Pohlednice_464.202.jpg

Nákupní košík

 x 

košík je prázdný

Také nás najdete

Přejezdové zabezpečovací zařízení typu VÚD z Rozsochatce

Úkolem přejezdových zabezpečovacích zařízení (PZZ) je zajišťování bezpečnosti a plynulosti provozu kolejové a silniční dopravy v místech křížení železničních tratí s pozemními komunikacemi. Zabezpečení přejezdů mechanickými závorami, používané od samého počátku železnic, má největší slabinu ve stoprocentní závislosti na lidském činiteli. Z tohoto důvodu se již na začátku dvacátého století konaly pokusy o zkonstruování takového zařízení, které by namísto železničního zaměstnance ovládal přímo vlak. Prvním systémem, úspěšně nasazeným na naše železnice ve třicátých letech dvacátého století, bylo zařízení Fryba, dodávané podnikem Vedka. Jako prostředek pro spolupůsobení vlaku na zařízení sloužily rtuťové kolejové spínače, výstražník měl tři svítilny s červenými světly umístěnými do trojúhelníku a poruchový štít s dopravní značkou používanou v té době před železničními přejezdy bez závor, který v případě poruchy zařízení samočinně zakryl výstražná světla. Masivnějšímu zavedení systému Fryba však zabránila druhá světová válka a po jejím skončení dostala přednost zařízení sovětského vzoru. Robustní výstražníky v provedení se závorou nebo bez závory, nejprve dovážené ze SSSR a následně vyráběné v československé licenci, se však z ekonomických důvodů objevovaly především na hlavních tratích. Doménou lokálek a vedlejších tratí byly nadále výstražné kříže, které bezpečnost provozu nezajišťují, a ta tak plně zůstává na řidiči silničního vozidla. Ve druhé polovině padesátých let začal provoz na silničních komunikacích vzrůstat a tehdejší Výzkumný ústav dopravní (VÚD) dostal za úkol vyvinout jednoduché, spolehlivé a finančně co nejméně nákladné přejezdové zabezpečovací zařízení pro vedlejší jednokolejné neelektrifikované tratě. Konstruktéři podniku se svého úkolu zhostili skvěle a jimi vyvinuté zařízení dostalo jako typové označení zkratku názvu jejich podniku – VÚD. Za účelem provozního odzkoušení vyrobil tehdejší národní podnik Elektrosignal Praha tři prototypy. Aktivace dvou z nich proběhla v roce 1959. První byl instalován na železničním přejezdu na pražském Spořilově ležícím na původní a dnes již neexistující trati mezi stanicemi Praha-Vršovice a Praha-Braník. Druhý se od téhož roku nacházel na železničním přejezdu u zastávky Plotiště nad Labem ležícím v kilometru 2,708 mezi stanicemi Hradec Králové hlavní nádraží a Všestary (dnes P5378). Třetí prototyp začal sloužit v roce 1960 na železničním přejezdu ležícím v kilometru 45,128 mezi stanicemi Luleč a Vyškov na Moravě (dnes P7193). Ještě v průběhu zkušebního provozu proběhla výroba ověřovací série 18 zařízení typu VÚD. Následovalo schválení pro nasazení na síti ČSD a hromadné budování všude tam, kde bylo nutné rychle řešit nepříznivou situaci v zabezpečení přejezdů. Zařízení VÚD se vyznačuje především technickou jednoduchostí, provozní nenáročností a v době zřizování proslulo především nízkými pořizovacími náklady. Ventilové kolejové obvody, které využívají pro přenos informací kolejnicové pásy, nepotřebují ke své činnosti kabelová vedení. Původní výstražníky, zjevně inspirované předválečným systémem Fryba, sestávaly z ocelové roury zabetonované v terénu, plechového výlisku s červenými světly, držáku s výstražným křížem, zvonku a výrazného stínítka opatřeného poruchovým štítem. V případě poruchy zařízení se tyto štíty samočinně sklopily z vodorovné do svislé polohy a zakryly světla výstražníků dopravní značkou „Jiné nebezpečí“. Elektrická výstroj se umisťovala do ocelové skříně ŠM2, nacházející se v bezprostřední blízkosti přejezdu. Na nejbližším stanovišti obsazeném železničním zaměstnancem se osazovala kontrolní a ovládací skříňka zařízení. Pravděpodobně nejvýraznější změnu vzhledu výstražníků přineslo v roce 1967 nařízení o doplňování pozitivní signalizace, tedy třetí svítilny s přerušovaným bílým světlem. Od následujícího roku docházelo proto k jejímu dosazování na již vybudovaná zařízení a demontáži poruchových štítů. Zařízení nově zřizovaná byla takto vystrojována již z výroby a odpadla také nutnost betonování sloupků výstražníků, které se nově připevňovaly litinovou objímkou se zabudovanou kabelovou patkou k betonovému prefabrikátu zapuštěnému do terénu. Posledním významným mezníkem v historii zařízení VÚD se stal rok 1975, kdy padlo rozhodnutí o ukončení jejich výroby a budování. Železniční přejezdy na síti ČSD měly být nově vystrojovány již pouze tehdy novým zařízením typu AŽD-71. Již při prvních úvahách o zřízení muzejní expozice železničních zabezpečovacích zařízení, které je dlouhodobým cílem našeho spolku, jsme předpokládali, že se přejezdové zabezpečovací zařízení VÚD stane její nedílnou součástí. Jeho pořízení jsme však stále odkládali, neboť přejezdů vybavených tímto systémem bylo v ČR stále velké množství. V době, kdy od vybudování většiny z nich uplynulo 50 let a mnohé jejich části již značně poznamenal zub času, začala provádět železniční správa výměny jejich jednotlivých komponentů. Nejčastěji se jedná o výměnu původních výstražníků za nové, případně odstranění již zkorodovaných ocelových skříní ŠM2 a jejich náhradu plastovými domky. Na tyto rekonstrukce se specializuje firma VÚDEPS Houška, s. r. o., která provádí i výměnu některých původních prvků elektrické výstroje za zcela nové. Z tohoto vývoje vyplynulo nebezpečí, že by v budoucnu mohl vzniknout zásadní problém při pořizování původního a pozdějšími úpravy nedotčeného zařízení do muzejní expozice. V roce 2013 jsme proto uvítali nabídku Správy sdělovací a zabezpečovací techniky Jihlava, která ve svém obvodu prováděla náhradu několika PZZ VÚD zcela novými elektronickými systémy. Z rušených zařízení nám nejvíc vyhovovala výstroj přejezdu P5263 z kilometru 8,796, nacházejícího se na trati mezi stanicemi Havlíčkův Brod a Rozsochatec. Toto PZZ pocházelo z roku 1964 a vykazovalo překvapivou zachovalost. Na výstražnících původního typu byla již sice doplněná pozitivní signalizace, ovšem stále se na nich nacházely kryty pro mechanismus poruchových štítů. Rekonstrukce přejezdu se měla uskutečnit na podzim roku 2013. K vypnutí zařízení nakonec došlo v pondělí 7. října, kdy je převzali naši členové. Zaměstnancům Správy sdělovací a zabezpečovací techniky Jihlava patří tak naše velké poděkování za vstřícnost a spolupráci i uznání za dlouholetou velmi kvalitní údržbu svěřené techniky.

Založeno: 23. března 1998
Počet členů: 42
Čestní členové: 6

Výbor spolku:

Předseda: Dušan Stolarik
Místopředseda: Ludmila Petrželová
Jednatel: Marek Říha

 

Technická sekce:

Pokladník: Jan Čiháček
Účetní: František Mikeš
Grafik: Luboš Brant
Webmaster: Martin Vodák, Jiří Petržela