Reléová zabezpečovací zařízení

V připravované muzejní expozici železniční zabezpečovací techniky hodláme prezentovat nejen mechanická, elektromechanická a elektrodynamická zařízení patřící do skupiny systémů pevné páky, ale i novější exponáty systému volné páky. Jedná se o reléová zabezpečovací zařízení (RZZ). Jejich počátky sahají do meziválečného období a na území našeho státu se začala hromadně budovat od poloviny padesátých let dvacátého století. K jejich přednostem patřilo kromě výrazného zvýšení bezpečnosti také zrychlení přípravy jízdních cest, snížení počtu potřebných zaměstnanců a v neposlední řadě i odbourání namáhavého stavění výhybek mechanickými prostředky. Tato zařízení navíc umožňují ovládat i ty největší železniční uzly z jediného místa a osvědčila se i při prvních pokusech o dálkové řízení celých tratí. První RZZ na území našeho státu zprovoznila ve stanici Chrast u Chrudimi švédská firma L. M. Ericsson již v roce 1950. Politický vývoj v tehdejším Československu však nakonec vedl k rozhodnutí vybavit naše železnice zařízeními ze SSSR. Švédský i sovětský systém obsluhy byl individuální, což znamenalo, že obsluhující zaměstnanec musel nejprve pomocí řadičů přestavit výhybky do požadovaných poloh, následně obsluhou tlačítka provést závěr jízdní cesty a rozsvítit povolující znak na návěstidle. Pokročilejším stupněm vývoje reléových zařízení se stal systém cestový, u něhož stačí příslušnými tlačítky určit začátek a konec vlakové nebo posunové cesty. První takové zařízení označené jako AŽD 65 bylo instalováno v roce 1965 ve stanici Praha-Krč. Pro menší stanice na důležitých vedlejších tratích mělo sloužit méně nákladné zjednodušené reléové zabezpečovací zařízení typu ZP 66 (někde je uváděno jen jako typ 66), u něhož došlo k vypuštění některých funkcí. Jeho prototyp získala v roce 1965 stanice Hvězdonice a po dvouletém úspěšném zkušebním provozu došlo k jeho schválení. RZZ ZP 66 však nesplnilo očekávání, protože úspora finančních nákladů vedení tehdejších ČSD neuspokojila. Vývoj však pokračoval s cílem vytvořit univerzální, spolehlivé a na údržbu i obsluhu jednoduché zařízení. Již 18. února 1966 proběhla ve stanici Kunčice nad Labem aktivace nového typu cestového reléového zabezpečovacího zařízení blokového systému, později označeného jako typ AŽD 71. Po instalaci několika dalších kusů a nezbytném zkušebního provozu došlo v roce 1974 k definitivnímu schválení typu AŽD 71 k provozu na síti tehdejších ČSD. Od 1. ledna 1975 byla již budována výhradně tato zařízení v provedení s tlačítkovou a od roku 1980 také s číslicovou volbou. Typ AŽD 71 se v provozu velmi osvědčil a od poloviny sedmdesátých let dvacátého století se rychle rozšířil po celé síti tehdejších ČSD. Jeho výrobu ukončil až nástup hybridních a následně elektronických zabezpečovacích zařízení v devadesátých letech dvacátého století.

Při přípravě projektu muzejní expozice jsme zvažovali, jakým nejvhodnějším způsobem reléová zabezpečovací zařízení představit. U starších systémů je v naprosté většině případů celé zařízení tvořeno pouze vlastním přístrojem umístěným na stanovišti obsluhujícího zaměstnance. Reléová zabezpečovací zařízení však potřebují pro svůj provoz technologickou část, složenou z napájecí, volicí a prováděcí skupiny. Ta se zpravidla nachází ve zvláštních místnostech výpravní budovy, případně v samostatném objektu. Jednotlivé typy RZZ tak plánujeme z tohoto důvodu prezentovat pouze vystavením samotného ovládacího pultu s činností nasimulovanou pomocí počítače. Předvedení činnosti kompletního zařízení způsobem co nejvíce podobným skutečnému provozu hodláme realizovat sestavením a oživením RZZ ZP 66, získaného v roce 2015 ze stanice Vlárský průsmyk.

O historii reléových zabezpečovacích zařízení pojednává i náš článek zveřejněný v čísle 3/2015 časopisu Dráha.