Držáky zvonkového přístroje z Bezpráví
V roce 2021 začaly stavební práce v úseku mezi stanicemi Ústí nad Orlicí a Brandýs nad Orlicí na hlavní koridorové trati z Prahy do České Třebové. Jejich cílem je nejen oprava tohoto velmi vytíženého úseku, ale také zřízení nové výhybny, která by měla usnadnit řízení provozu při výlukách a mimořádnostech. V rámci investiční akce zanikla 12. prosince 2021 se začátkem platnosti nového jízdního řádu železniční zastávka Bezpráví, v níž se mino jiné nacházel bývalý strážní domek a dřevěná strážnická budka. Tyto malé objekty začaly vznikat u strážních domků po roce 1885 v důsledku novely živnostenského zákona. Po zrušení košových návěstidel, sloužících jako optický telegraf mezi železničními stanicemi, provedla v šedesátých letech devatenáctého století většina železničních společností reorganizaci strážních domků. Některé z nich byly zrušeny jako strážní stanoviště a zůstaly jen jako bytový fond. Zbývajícím strážníkům se prodloužily jejich obvody. Kromě zajištění sjízdnosti tratě a její střežení měli na starosti většinou již jen zavírání závor na přejezdech. K jejich informování o železničním provozu sloužily zvonkové přístroje, umístěné zpravidla na střechách domků. Po změně legislativy v roce 1885 již nemohl službu vykonávat jen kmenový strážník, bydlící s rodinou přímo ve strážním domku. Objevila se tedy nová kategorie zaměstnanců, strážníků substitutů neboli vystřídačů. Těm působila značné potíže skutečnost, že nemohli v mnohých případech během své směny pobývat ve strážním domku, protože jej obýval kmenový strážník, a museli tak celou službu trávit venku navzdory nepřízni počasí. Vedlo to k mnohým stížnostem, které železniční společnosti řešily výstavbou strážnických budek, nazývaných někdy též jako návěstní domky (signalhütte). Každá společnost budovala samozřejmě svůj typ budky, obvykle vybavené zvonkovým přístrojem a telefonem. Společnost státní dráhy (StEG) používala za tímto účelem typizované objekty na čtvercovém půdorysu o rozměrech 2500 x 2700 mm ve zděném nebo dřevěném provedení. Budky měly rovnou střechu, která byla na jedné straně prodloužená. V tomto místě byl nad střechou umístěn zvonkový návěstní přístroj a pod střechou skříň s jeho pohonem. Dřevěná verze tohoto objektu sloužila i ve zmíněné zastávce Bezpráví jako stanoviště závoráře. Po jeho zrušení jej využíval obyvatel strážního domku jako sklad dřeva. Na střeše budky zůstaly čtyři držáky, které původně nesly zvonkový přístroj. Ještě sedmdesát let po zrušení těchto zařízení je často pozorovali mnozí naši členové při svých cestách vlakem. V době zahájení stavebních prací jsme proto vznesli dotaz ke správci objektu. Zajímalo nás, zda se v rámci rekonstrukce neplánuje likvidace domku a budky s tím, že bychom držáky případně demontovali pro muzejní účely. Tehdy jsme byli informování, že likvidace žádného objektu není součástí investiční akce. Tato informace byla pravdivá, nicméně bourání nakonec v červnu 2022 nastalo v rámci samostatné zakázky. O tom, že jsou strážní domek i strážnická budka likvidovány, jsme se tak dozvěděli do slova pět minut po dvanácté od strojvedoucího projíždějícího bývalou zastávkou. Oslovili jsme proto zástupce společnosti Chládek a Tintěra, Pardubice, a. s., která demolici prováděla. Díky jeho velmi vstřícného přístupu se podařilo tři ze čtyř držáků dohledat a zachránit. Jde sice jen o tyče se závity, ale jedná se o poctivou kovářskou práci z konce devatenáctého století. Po vyrobení repliky chybějícího čtvrtého držáku je proto použijeme u některého z našich zvonkových přístrojů.
