Připravované nostalgické akce

Mikulášská jízda do Oslavan 2024

termín: sobota 30. listopadu 2024

Bezdružické parní léto 2025

termín: sobota 2. a neděle 3. srpna 2025

Prezentace zabezpečovací techniky

Přihlášení

Razítka

120.jpg

Ediční činnost

2015-03_Pohlednice_423.009.jpg

Nákupní košík

 x 

košík je prázdný

Také nás najdete

110 let Otrokovicko-zlínsko-vizovické dráhy

termín: 19. září 2009
kód akce: 08-082
pořadatel: České dráhy, a. s. – KCOD Zlín
místo konání: traťový úsek Kroměříž–Otrokovice–Vizovice
vozidla: 433.002 + Ds + 6 Ce
období: třicátá léta dvacátého století
razítko: 11-065

O zřízení místní dráhy z Otrokovic do Vizovic usilovali tamní občané plných patnáct let. Jejich úsilí završil 8. říjen 1899, kdy byl na téměř 25 kilometrů dlouhé lokálce zahájen pravidelný provoz. Pravděpodobně nejznámější epocha v historii této regionální železnice začala ale až v roce 1937 vznikem společnosti Otrokovicko-zlínsko-vizovická dráha (OZVD). O založení tohoto podniku usiloval zlínský velkoprůmyslník Tomáš Baťa, ovšem jeho snahu dovedl k cíli až jeho nástupce Jan Baťa. Firma zvažovala vybudování nové hlavní trati, která měla sloužit pro zkrácení spojení Čech se Slovenskem. Projekt předpokládal modernizaci stávajících a dobudování nových tratí tak, aby nová spojnice, vedená napříč Moravou, mohla převzít funkci stávající části tratě Praha–Košice v úseku Česká Třebová–Bohumín–Žilina. Místní dráha Otrokovice–Vizovice měla být zásadně modernizována, zdvoukolejněna a novou tratí zapojena do hlavní tratě Vsetín–Horní Lideč. V úseku Vizovice–Valašská Polanka došlo k zahájení stavebních prací, ovšem realizaci projektu přerušila druhá světová válka. Po osvobození byly sice práce na stavbě obnoveny, ovšem v roce 1951 došlo k jejich definitivnímu zastavení. O dostavbě „Baťovy dráhy“ se začalo vážně uvažovat v posledních letech, zatím ovšem bez hmatatelných výsledků. Od okamžiku, kdy se po lokálce do Vizovic rozjel první vlak, uplynulo v letošním roce již 110 let a takové výročí bylo nutné řádně oslavit. Pořadatelem poměrně velkoryse pojaté akce se stalo Krajské centrum osobní dopravy ČD ve Zlíně. V sobotu 19. září 2009 se do tohoto města sjelo hned několik zvláštních vlaků vedených historickými vozidly. Do čela zvláštního rychlíku z Brna přijela motorová lokomotiva T 478.1001. Mimořádný spoj v trase Olomouc hlavní nádraží–Zlín střed byl veden motorovými vozy M 262.1 a M 286.1. Zvláštní rychlík z Bohumína, který vezla elektrická lokomotiva E 499.004, musel být v Otrokovicích spojen se zvláštním vlakem z Brna. Důvodem byla dosud neprovedená elektrifikace vizovické lokálky. Pravděpodobně největšímu zájmu veřejnosti se těšil zvláštní vlak vypravený z Valašského Meziříčí. Byl sestaven z historických vozů třetí třídy a veden parní lokomotivou 433.002. Tento spoj měl z důvodu otáčení a zbrojení lokomotivy naplánován pobyt ve stanici Kroměříž a zde na něj také nastoupil náš personál. Jeho úkolem bylo komerční odbavení cestujících a kontrola jejich jízdních dokladů. Po krátkém pobytu na zcela zaplněném zlínském nádraží jsme odjeli s touto soupravou do konečné stanice Vizovice, kde návštěvníci oslav mohli navštívit známou likérku Rudolf Jelínek, sklárny Glass Atelier Morava nebo místní zámek. Na všech těchto místech i ve zlínské ZOO byla cestujícím ze zvláštního vlaku poskytnuta na základě předložení jízdenek sleva ze vstupného. Po krátkém pobytu jsme se s historickým vlakem vrátili zpět do Zlína a v odpoledních hodinách odvezli v úseku Zlín střed–Vizovice další pár vlaků. Oslavy skončily návratem všech zvláštních vlaků do výchozích stanic. Jako první odjel v 15.20 hodin spoj vedený parní lokomotivou 433.001. Ten doprovodil náš personál až do stanice Kroměříž, kde pro nás celá akce skončila. Oslavy, na které dodal náš spolek také pamětní razítko, jsme hodnotili jako velmi zdařilé.

 

Založeno: 23. března 1998
Počet členů: 42
Čestní členové: 6

Výbor spolku:

Předseda: Dušan Stolarik
Místopředseda: Ludmila Petrželová
Jednatel: Marek Říha

 

Technická sekce:

Pokladník: Jan Čiháček
Účetní: František Mikeš
Grafik: Luboš Brant
Webmaster: Martin Vodák, Jiří Petržela