Připravujeme

Oslavanské historické slavnosti

termín: sobota 7. září 2019

Slavnosti jablek 2019

termín: sobota 5. října 2019

Přihlášení

Razítka

004.jpg

Ediční činnost

2015-11_KK_2016.jpg

Nákupní košík

 x 

košík je prázdný

Znovuotevření železničního přechodu Mikulovice/Glucholazy

termín: 9. prosince 2006
kód akce: 08-055
pořadatel: České dráhy, a. s. – KCOD Ostrava
místo konání: traťový úsek Šumperk–Hanušovice–Jeseník–Mikulovice–Glucholazy(PKP)
vozidla: 464.202 + Salon + BRcm + 2 Bdt + 2 Bt + 749.107-9
období: vývojová řada železničních stejnokrojů let 1948–2006
razítko: 11-041, 11-042

Celých osmapadesát let čekali obyvatelé z česko-polského pohraničí na okamžik, kdy budou moci vystoupit z vlaku jedoucího mezi Mikulovicemi a Jindřichovem ve Slezsku také v polských Głuchołazech. Co tak zásadního bránilo cestujícím v tomto zdánlivě banálním počinu? Byla to mezivládní dohoda uzavřená mezi Polskem a Československem v roce 1948 a upravující režim na tamní železniční trati, kterou české vlaky využívaly jen jako peážní. Tato zvláštnost se občas vyskytuje v železničním provozu v blízkosti hranic států, kdy vlaky jednoho z nich využívají železniční trať v sousedním státě. U spojů, jezdících přes polské Głuchołazy, však stanovovala smlouva z roku 1948 velice nestandardní podmínky. Cestující z českých vlaků nesměli na polském území vystoupit, během jízdy po polské železniční trati nesměli otevírat okna a museli navíc zatáhnout záclonky. Celou dobu je doprovázeli polští pohraničníci se samopaly. Naopak občané Polské republiky nesměli do českých vlaků nastupovat. Pokud snad někomu tato opatření připomínají někdejší „železnou oponu“ mezi bývalým východním a západním blokem, případně situaci na státní hranici mezi severní a jižní Koreou, uvažuje správně. Podobně komentovali svoji situaci obyvatelé z obou stran státní hranice. Vrcholem absurdna pak byla skutečnost, že se takto původně postupovalo mezi dvěma „bratrskými“ socialistickými státy východního bloku v době, kdy v obou zemích padl komunistický režim, a v závěru dokonce i v situaci, kdy se oba státy staly členy evropské unie. Železniční přechod byl zcela uzavřen po ukončení druhé světové války, kdy původně německé území připadlo Polsku. Po třech letech spatřila světlo světa výše popsaná smlouva, kterou se představitelé měst a obcí na obou stranách státní hranice snažili posledních patnáct let zrušit a zavést na hraničním přechodu běžný provoz. Neskutečné obstrukce vrcholných představitelů obou států nakonec polevily teprve v červnu 2006, kdy se vlády dohodly o obnovení železničního hraničního přechodu Mikulovice/Głuchołazy. Ještě několik měsíců nato probíhala jednání mezi železničními dopravci obou zemí tak, aby s platností od nového jízdního řádu 2006/07 mohl být přechod otevřen. V poslední den platnosti jízdního řádu 2005/06 byl Českými drahami při příležitosti obnovení běžného provozu vypraven zvláštní vlak v trase Šumperk–Głuchołazy a zpět. Náš spolek byl zástupci města Jeseník požádán o dodání šesti uniformovaných železničářů ve stejnokrojích, které se nosily na české železnici po celou dobu uzavření přechodu, výrobu pamětních lepenkových razítek a pamětní razítko k této slavnostní příležitosti. Požadavek byl nakonec rozšířen a razítka byla dodána nejen v české, ale též v polské verzi. CHŽK pak obohatil personální obsazení vlaku o kolegu Čestmíra Čepa, který dorazil symbolicky v uniformě pohraničníka, včetně nezbytného samopalu a služebního psa. V chladném sobotním ránu 9. prosince 2006 vyrazil náš vlak vedený olomouckou parní lokomotivou 464.202 a sestavený ze salonního, společenského a několika osobních vozů ze Šumperka. Nálada mezi cestujícími byla pozoruhodná, jelikož někteří, vzpomínajíce na několik marných pokusů o zavedení zvláštních vlaků do Polska v minulých letech, stále nevěřili v úspěšný průjezd státní hranicí. Souprava se během jízdy plnila lidmi a zástupci médií, v Jeseníku pak do salonního vozu nastoupili představitelé města a čestní hosté. V 9.22 hodin jsme zastavili v Mikulovicích, kdy měl náš vlak pobyt 6 minut. I po necelé půlhodině však na odjezdovém návěstidle stále svítila návěst „stůj“. Někteří pesimisté tvrdili, že do Polska opět nedojedeme a oni to přece říkali. Nakonec se nám podařilo zjistit, že na polské straně došlo k poruše zabezpečovacího zařízení, a po několika dalších minutách se vlak konečně rozjel, úspěšně přejel státní hranici a zastavil na nádraží v Głuchołazech. K velké „radosti“ přítomných polských pohraničníků, kteří kupodivu tentokrát nechali samopaly doma, z něj vystoupilo 600 cestujících. Následovaly projevy politiků, fanfáry a stříhání pásky. Na polském nádraží jsme si se zájmem prohlédli původní elektromechanické zabezpečovací zařízení pocházející ještě z dob, kdy stanice patřila Německu, a ve 13.40 hodin zamířili se zvláštním vlakem zpět. O celé akci velmi podrobně informovala místní i celostátní média včetně České televize. Regionální tisk pak vyšel s titulky „Pád železné opony“, „Konec absurdistánu“ či „Zelená po šedesáti letech“.

 

Založeno: 23. března 1998
Počet členů: 44
Čestní členové: 6

Výbor spolku:

Předseda: Dušan Stolarik
Místopředseda: Ludmila Petrželová
Jednatel: Marek Říha

 

Technická sekce:

Pokladník: Jan Čiháček
Účetní: František Mikeš
Správce IT: Antonín Horák
Webmaster: Radek Vitík, Jiří Petržela