J. Březina úmrtí

Podrobnosti

Vytvořeno: 9. 1. 2018 21:39

Smutná zpráva ze Šumperka

V úterý 8. března 2011 zemřel Jaroslav Březina, známý šumperský železniční historik a bývalý železničář. Narodil se 28. dubna 1928 v rodině železničáře a železnice jej tak provázela již od dětství. V roce 1945 byl jeho otec jedním z prvních, kteří přijeli do Sudet (konkrétně do Šumperka) obnovovat provoz po osvobození. Nikoho proto nepřekvapilo, když jeho syn Jaroslav nastoupil k tehdejším ČSD ihned po návratu ze základní vojenské služby v roce 1951. Ještě týž den absolvoval vstupní lékařskou prohlídku a následující den byl zařazen do zácviku na topiče. Do 1. května 1988, kdy odešel do důchodu, pak pracoval postupně jako topič, strojvedoucí, dozorce depa, strojmistr a postupně tak vystřídal asi deset profesí od učně až po vedoucího provozu depa. Do povědomí železničních nadšenců a historiků se nesmazatelně zapsal v době, kdy pod jeho vedením opravili v Šumperku do vystavovatelného stavu tři parní lokomotivy pro pražské Národní technické muzeum. Jednalo se o stroj 411.019 „Conrad Vorlauf“, který je dnes v muzejním depu Společnosti železniční v Jaroměři, lokomotivu 434.1100, jež je dnes dokonce provozuschopným strojem Depa historických vozidel ČD v Lužné, a stroj 422.098, který stál posléze v Zábřehu jako pomník a dnes se nachází také v Lužné u Rakovníka. Vozidlo, díky jehož rekonstrukci se Jaroslav Březina nesmazatelně zapsal do české železniční historie, však nebyla parní lokomotiva, ale motorový vůz M 120.417 „Věžák“, vyrobený v roce 1931. Vůz byl nakonec složen z dalších čtyř zrušených, z nichž se získaly chybějící součástky, a jeho proměna z naprostého vraku v provozuschopný muzejní exponát trvala celých šest let. Dnes je oblíbenou ozdobou nostalgických akcí, na nichž připomíná počátky motorizace provozu na vedlejších tratí v éře meziválečných ČSD. Zahrál si i v několika filmech, z nichž připomeňme alespoň Tmavomodrý svět nebo jeden z dílů oblíbených Četnických humoresek. Jaroslav Březina velmi ochotně spolupracoval i s naším spolkem. Jeho cenné rady byly použity při přípravě scénáře akce „Retrovlak 1938“ (4. 10. 2003) a během sestavování průběhu oslav stého výročí zahájení provozu na trati Hanušovice–Staré Město pod Sněžníkem (23. 7. 2005). Pan Březina se obou uvedených akcí zúčastnil jako host, ale nakonec obětavě vypomáhal v jejich průběhu i jako pořadatel. Nesmíme zapomenout ani na jeho odbornou pomoc při navrhování pamětních razítek pro stanice Lipová Lázně (2002), Ostružná (2002), Branná (2003), Staré Město pod Sněžníkem (2003), Jeseník (2003) a Hanušovice (2003). Doporučil také vhodná vozidla pro pamětní razítka k výročím zahájení provozu na tratích Hanušovice–Staré Město pod Sněžníkem (2005) a Hanušovice–Głuchołazy (2007). Nezapomenutelné jsou také jeho vzpomínky na svoji službu u železnice, které dokázal velmi poutavě vyprávět. Rozloučení s Jaroslavem Březinou proběhlo úzkém rodinném kruhu.